Jak stará může být nejstarší rostlina na světě a jak se její stáří pozná?
Zatímco jednoletá rostlina na zahradě žije pár měsíců, některé druhy na světě dosahují stáří tisíců let. Mezi nejznámější "metuzalémy" rostlinné říše patří borovice osinatá (Pinus longaeva) v horách Kalifornie, konkrétně exemplář přezdívaný "Metuzalém", kterému je přes 4 800 let.
Jak se stáří stromu určuje
- dendrochronologie - počítání letokruhů, tedy ročních přírůstkových vrstev dřeva viditelných na průřezu kmene; u starých stromů se bere vzorek úzkým vrtákem (přírůstoborem), aniž by se strom musel kácet,
- u klonálních porostů (viz dále) se používá radiokarbonová metoda na odumřelých částech kořenového systému,
- u některých druhů pomáhá i rychlost růstu konkrétního druhu v daných podmínkách - odhad podle obvodu kmene.
Klonální organismy - ještě starší než jednotlivý strom
Ještě starší jsou tzv. klonální kolonie - jediný kořenový systém, ze kterého vyrůstá mnoho geneticky identických kmenů. Nejznámější je kolonie osiky "Pando" v Utahu, tvořená přes 40 000 kmeny vyrostlými z jednoho kořenového systému, odhadovaná na 9 000 až 80 000 let. Podobně stará je i kolonie kraeho (Lomatia tasmanica) na Tasmánii, rozmnožující se pouze vegetativně, protože je sterilní.
Proč se to týká i zahrádkářů
Princip klonální kolonie poznáte i na vlastní zahradě - keře rybízu, maliny nebo šicha se často šíří výběžky a vytváří nové "kmínky" ze stejného kořenového systému. Teoreticky by tak mohl jeden keř maliníku "žít" velmi dlouho, i když jednotlivé nadzemní výhonky se po pár letech obměňují. Totéž platí o starých stromech v zahradě - jejich letokruhy vám při prořezávání nebo kácení mohou přesně prozradit historii zahrady, sucha i mrazivé roky zapsané do dřeva.
