Jak funguje xylém a floém - jak rostlina rozvádí vodu a cukry?
Rostlina má místo jednoho oběhového systému dva samostatné "potrubní rozvody" - xylém a floém. Oba procházejí celou rostlinou od kořenů až k nejmladšímu listu, ale vedou úplně jiné látky a jiným směrem.
Xylém - vodovodní řad odspodu nahoru
Xylém tvoří odumřelé, dřevnaté buňky, které funguje jako soustava mikroskopických trubiček. Vede:
- vodu a v ní rozpuštěné minerální látky (dusík, draslík, vápník) od kořenů směrem nahoru,
- pohyb zajišťuje především transpirace (odpar vody z listů), která vodu "táhne" nahoru jako brčko,
- u vysokých stromů se tak voda dostává i desítky metrů vysoko bez jakéhokoli čerpadla.
Floém - rozvod cukrů oběma směry
Floém je naopak tvořen živými buňkami a rozvádí asimiláty - cukry vzniklé fotosyntézou:
- od listů (kde fotosyntéza probíhá) do kořenů, plodů a semen, kde se cukr spotřebuje nebo uskladní,
- na rozdíl od xylému může floém vést látky oběma směry podle toho, kde je aktuálně "zdroj" a kde "spotřebiště",
- pohyb zajišťuje tlakový rozdíl způsobený osmózou, ne odpar.
Co to znamená pro praxi na zahradě
Když stříháte kůru stromu do kroužku (prstencování), přerušíte floém - plody nad řezem pak dostávají méně "konkurence" od kořenů a mohou být větší, ale strom pod řezem časem hladoví a chřadne. Naopak když poškodíte xylém (třeba vysokým tlakem vody při hloubení jámy u kořenů), list rychle usychá, protože mu chybí přívod vody, i když cukry by měl dost.
Řízkování funguje právě proto, že odříznutá větévka má ve svých pletivech dost zásobních cukrů z floému, aby přežila, dokud si nevytvoří nové kořeny a nenapojí se znovu na xylémový rozvod vody.
