Co znamená, že je rostlina samosprašná (autogamie), a jak to ovlivňuje pěstování?
Zatímco u cizosprašných rostlin musí pyl přenést vítr, hmyz nebo jiný opylovač z jedné rostliny na druhou, samosprašné (autogamní) rostliny si poradí samy - pyl ze stejného květu nebo z jiného květu téže rostliny opylí vlastní vaječné buňky.
Jak autogamie probíhá
U mnoha samosprašných rostlin se prašníky a blizna v květu dotýkají nebo jsou velmi blízko sebe, takže k opylení dojde ještě před nebo při otevření květu - hmyz tak není potřeba. Typickým příkladem jsou rajčata, hrách, fazole nebo paprika, ačkoli i jejich drobné procento květů ještě hmyz navštíví a může způsobit nechtěné křížení.
Proč je to pro pěstitele důležité
Snadnější uchovávání vlastního osiva - u samosprašných odrůd rajčat nebo hrachu s menší pravděpodobností dojde ke křížení s jinou odrůdou, takže semena z vlastní úrody obvykle "vyjdou" stejná jako matka.
U cizosprašných druhů (cuketa, dýně, kukuřice) naopak hrozí nechtěné křížení mezi odrůdami, pokud je pěstujete blízko sebe a chcete sbírat vlastní semena.
Samosprašnost zajišťuje úrodu i za nepříznivého počasí, kdy létá málo opylovačů.
Jak poznat, zda je odrůda samosprašná
Informace bývá uvedena na obalu osiva nebo v popisu odrůdy. Pokud chcete sbírat vlastní semena a mít jistotu "pravosti" odrůdy, vybírejte raději samosprašné druhy a mezi různými odrůdami stejného druhu dodržujte doporučenou izolační vzdálenost.
