Co je světelné znečištění?
Světelné znečištění je nežádoucí nebo nadměrné umělé osvětlení, které negativně ovlivňuje životní prostředí, zdraví lidí, přírodu a astronomii. Tento druh znečištění vzniká především v městských oblastech, kde se ve velkém množství používají světelné zdroje, jako jsou pouliční lampy, reklamní tabule, výlohy nebo nasvícené budovy. Světlo pak uniká do okolí, kde ruší přirozenou tmu.
Nejde přitom o světlo jako takové, ale o nevhodné využívání umělého světla, které svítí zbytečně silně, nesprávným směrem, nebo v čase, kdy už není potřeba.
Hlavní typy světelného znečištění
Světelné znečištění se dělí do několika kategorií podle toho, jakým způsobem světlo narušuje své okolí.
Nejběžnější typy světelného znečištění:
-
Přesvit (glare) – příliš jasné světlo, které oslňuje a zhoršuje viditelnost, např. světlomety aut nebo silné reflektory.
-
Světelný smog (skyglow) – záře nad městy, která znemožňuje vidět hvězdy, způsobená odrazem světla od oblaků nebo částic v ovzduší.
-
Světelné vpády (light trespass) – světlo z jednoho prostoru narušuje jiný prostor, např. pouliční lampa svítící do oken domů.
-
Zbytečné osvětlení (over-illumination) – svícení v místech nebo časech, kdy to není potřeba (např. prázdné parkoviště v noci).
Dopady světelného znečištění
Důsledky světelného znečištění jsou rozsáhlé a často podceňované. Týkají se přírody, zdraví lidí i kvality noční oblohy.
1. Negativní vliv na přírodu
Umělé světlo narušuje přirozené cykly zvířat a rostlin. Mnohá zvířata jsou noční (např. netopýři, sovy, hmyz) a světlo jim ruší orientaci, páření, migraci i hledání potravy.
Zvláště ohrožený je hmyz – například můry a další opylovači, kteří jsou dezorientováni umělým světlem, ztrácejí energii a hynou. To má následně dopad i na rostliny, které nejsou opylovány.
2. Dopad na zdraví lidí
Nadměrné světlo v noci narušuje produkci melatoninu, hormonu, který ovlivňuje spánek. Důsledkem může být:
-
Poruchy spánku
-
Únava
-
Snížená imunita
-
Zvýšené riziko některých chronických onemocnění
Lidé žijící v oblastech se silným nočním osvětlením často trpí neklidným spánkem a sníženou kvalitou života.
3. Omezení pozorování hvězd
Astronomové upozorňují, že světelný smog vážně ohrožuje možnost pozorovat vesmír. Ve městech často není vidět ani základní souhvězdí, natož slabší objekty jako mlhoviny či galaxie.
To omezuje nejen amatérskou astronomii, ale i profesionální výzkum vesmíru.
Jak lze omezit světelné znečištění?
Pro snížení světelného znečištění je důležité správně navrhovat a používat umělé osvětlení.
Mezi základní principy patří:
-
Používat světla se stínidly – aby svítila pouze dolů, ne do stran nebo nahoru.
-
Vypínat zbytečné osvětlení v noci (reklamy, výlohy, nepoužívané budovy).
-
Instalovat pohybové senzory – světla svítí jen tehdy, když jsou potřeba.
-
Volit vhodnou intenzitu a barvu světla – studené modré světlo ruší více než teplé.
-
Podporovat obecní pravidla pro snižování světelného znečištění.
Omezením světelného znečištění nejen šetříme energii a finance, ale zároveň chráníme zdraví, přírodu a hvězdnou oblohu pro budoucí generace.
Jako by nestačil hluk, znečištěný vzduch a špinavá voda, existuje v dnešní době i světelné znečištění! Pouliční osvětlení nebo bezpečnostní světla, kterými si řada lidí osvětluje dvorky, narušuje rostlinám časový režim a stírá rozdíly mezi dnem a nocí. Denní dávka slunečních paprsků, které rostlina potřebuje k životu, se nazývá fotoperioda. Rostlinám kvetoucím v období, kdy jsou krátké dny, se říká rostliny krátkodenní. Do této skupiny patří chryzantémy, vánoční kaktus, gardénie, kolopejka, astry a poinsettie. Rostliny, které kvetou za delších dní, jsou nazývány rostliny dlouhodenní. Sem patří například měsíček, petúnie, kopretina třapatka, čínské astry, rudbékie, kopretina řimbaba, kalceolarie (pantoflíček) a další druhy. Navíc existují i rostliny neutrální. Ty mají specifické hormony, které vyvolají kvetení nezávisle na tom, jak dlouhé jsou právě dny. Do této kategorie patří africké fialky, růže, hledíky a rajská jablka.
Když jsou rostliny vystaveny nočnímu osvětlení, změní se jejich růstový režim. Rostou pak i v době, kdy by měly "spát". To je škodlivé zejména pro stromy, především v severněji položených oblastech. Pokračují totiž v růstu i na podzim, kdy už by jim měly krátící se dny připomenout, že se mají připravit na příchod zimy. Dřevo nových přírůstků je řídké a křehké. Pokud stromy pokračují v růstu i v době, kdy mrzne, značně to snižuje jejich odolnost a snadno pak podlehnou nákaze či poranění. Nadměrné osvětlení také snižuje odolnost listů proti znečištěnému ovzduší.
Sodíkové výbojky vydávájí dvakrát více světla než rtuťové, a vyzařují více v červené a žluté části spektra. Rtuťové výbojky, které se používají většinou jako pouliční osvětlení a na dálnicích, vydávají namodralé světlo, které obsahuje jen malý poměr červených paprsků a hodně paprsků ultrafialových. Přirozené sluneční světlo je ve viditelné oblasti spektra složeno z paprsků od modré přes zelenou a žlutou až po červenou. A právě podle červené části spektra se řídí foto perioda.
Fotosyntéza je unikátní přírodní proces, ve kterém zelené rostliny vyrábějí sacharidy (cukry) z oxidu uhličitého a vody. Fotosyntéza je nejdůležitější funkcí zelených listů a je pro ni nezbytné zelené listové barvivo - chlorofyl. Tento proces se neobejde bez světla. Červenou a modrou částí světelného spektra je aktivována činnost chlorofylu; modré světlo zároveň přitahuje noční létavý hmyz. Výzkumy, které prováděli odborníci z ministerstva zemědělství USA, ukázaly, že růst rostlin vyvolává právě červená složka světla.
Čtyřiadvacetihodinové světelné cykly u rostlin postupně aktivují kvetení, větvení, období klidu, ztlušťování (například u cibule) a další růstové činnosti.
Rostliny spí a to během období klidu. Jejich spánku se říká dormance. Rostliny reagují na střídání zimy, jara, léta a podzimu, případně na období vlhka a sucha nebo horka a chladu. Květy mnoha rostlin se také zavírají na noc, kdy odpočívají. Pokusy, prováděné v pěstitelské školce v americkém městečku Beltsville v Marylandu potvrdily, že blízkost sodíkových lamp vyvolává u rostlin rychlejší růst, který trvá až do pozdního podzimu, kdy už jiné rostliny, zastíněné před nočním světlem, dávno odpočívají. Stromy, vystavené sodíkovému světlu, trpěly příští rok zjara výrazným zasycháním větví. Odborníci z amerického ministerstva zemědělství také zjišťovali citlivost 17 druhů stromů k nočnímu osvětlení. Mezi nejcitlivější stromy patřil javor klen i mléč, bříza (Betula papyrifera), katalpa, jilm a zelkova (Zelkova carpinifolia). Středně citlivý je javor červený, jinan, dřezovec a lípa srdčitá. Malou citlivost vykazovala cesmína, ambroň, borovice černá, hrušeň a dub.
Negativní vliv světla se však v zahradě neomezuje jen na stromy, ostatní rostliny také potřebují odpočívat. Obecně světlo působí na okolí do vzdálenosti asi 8 metrů od zdroje. Použití bezpečnostního osvětlení je stále častější. Proto je důležité, uvědomit si jeho účinky na rostliny.