Co je rostlinná paměť - umí si rostlina "pamatovat" sucho nebo mráz z minulosti?
Výzkumy posledních let ukazují, že rostliny, které už jednou zažily sucho, chlad nebo napadení škůdcem, reagují na opakovaný stejný stres rychleji a účinněji. Vědci tomu říkají rostlinná paměť - ale pozor, nejde o paměť v mozku, rostliny mozek nemají.
Jak "paměť" u rostlin funguje
Mechanismus je převážně epigenetický - stres změní, které geny se v buňce čtou a jak intenzivně, aniž by se měnila samotná DNA. Tyto změny mohou v pletivech přetrvat týdny až měsíce, takže při opakovaném stresu rostlina "nastartuje" obranné mechanismy (zavření průduchů, tvorbu ochranných látek) rychleji než poprvé.
Několik otestovaných příkladů
Rostliny vystavené mírnému suchu lépe přežívají následné silnější sucho než rostliny, které sucho nezažily.
Některé rostliny si po napadení houskovou mšicí nebo plísní "pamatují" útok a rychleji aktivují obranné látky při dalším setkání se stejným patogenem.
U některých druhů se část této "naučené" odolnosti přenáší i na semena - mláďata reagují na stres lépe, i když samy stres ještě nezažily.
Praktický dopad
Vysvětluje to, proč se doporučuje sazenice před výsadbou venku postupně "zocelovat" (otužovat) - krátké vystavení chladu, větru nebo mírnému suchu ve skleníku rostlinu připraví na náročnější podmínky na zahradě.
