Mají v sobě nějaké rostliny zabudovanou tzv. rostlinou časomíru?



Ano, rostliny mají skutečně vnitřní biologické hodiny (cirkadiánní rytmus), podobně jako živočichové.

Jak to funguje

  • Tyto vnitřní hodiny řídí otevírání a zavírání květů, pohyb listů za sluncem i přípravu na noc, i bez vnějších podnětů.

  • Fungují na základě vnitřních biochemických cyklů, které se dají experimentálně prokázat i v naprosté tmě.

Vnitřní „rostlinná časomíra" je vědecky dobře zdokumentovaný jev, ne jen lidová domněnka.

Další rady na téma: Mají v sobě nějaké rostliny zabudovanou tzv. rostlinou časomíru?

Ondra 10.srpna 2016 napsal:
Některé květiny (takzvané citlivé květiny) v sobě mají zabudované
přírodní "hodiny", díky kterým se jejich květy otevírají a zavírají
každý den ve stejný nebo přibližně ve stejný čas. Této vlastnosti se
dá zajímavě využít.
Snad první květinové hodiny sestavil významný švédský
přírodovědec Carl von Linné (1707-1778), známý také pod jménem
Carolus Linnaeus.
Vybral vhodné rostliny, jejichž květní plátky se svinovaly
a rozvíjely pravidelně ve stejnou dobu. Kolik je hodin, se poznávalo
podle toho, které květy se v danou chvíli otevíraly nebo zavíraly.
Jestřábník chlupáček otevírá květy kolem 8. hodiny ranní
a zavírá je ve 2 hodiny odpoledne; kozí brada otevírá květy při
východu Slunce a zavírá je v poledne; leknínové květy se ráno
rozvíjejí mezi 5. a 6. hodinou; květy mléče zelinného se otevírají
v 5 hodin ráno a zavírají dopoledne v 10 hodin; květy smetanky se
otevírají mezi 5. a 6. hodinou ranní a zavírají se večer kolem
8. až 9.; sléz otevírá své kalichy okolo 9. až 10. hodiny a zavírá je
hodinu po poledni.
Okolo roku 1800 si oblibu získaly poněkud jiné květinové hodiny.
Milovníci květin vysazovali citlivé rostliny na záhony ve tvaru
podkovy. Na jeden konec podkovy se vysazovaly prasetníky
plamaté; navazující řádek tvořilo pět druhů, jejichž květy se otevírají
vždy po jedné hodině. Do ohybu podkovy patřila mučenka, která
rozkvétá v poledne. Druhé rameno podkovy tvořil řádek dalších
6 druhů květin, které se také otevíraly vždy hodinu po sobě.
Poslední květinou byla pupalka, jejíž květ se rozvíjí v 6 hodin večer.
Květinové hodiny samozřejmě nevynikaly velkou přesností, ale
díky vnitřní "časomíře" rostlin byl jejich denní chod pravidelný
a předvídatelný.


Přidej radu k tématu:


s