Jak pěstovat Ginkgo dvoulaločné na zahradě?

Co je ginkgo dvoulaločné a proč se mu říká živoucí fosilie

Ginkgo dvoulaločné (Ginkgo biloba) je opadavý strom, který na Zemi roste prakticky beze změny už více než 200 milionů let, a proto se mu přezdívá živoucí fosilie. Pochází původně z Číny, kde se dochovaly jen malé přirozené populace, zato jako okrasná a léčivá dřevina se dnes pěstuje po celém světě včetně střední Evropy. Ginkgo nepatří ani mezi jehličnany, ani mezi klasické listnáče, tvoří samostatnou vývojovou skupinu rostlin, což je vidět i na jeho nezaměnitelných vějířovitých listech s dvěma laloky, od nichž má strom své české jméno. Dorůstá výšky 20 až 30 metrů, i když na běžné zahradě se díky pomalému růstu a pravidelnému tvarování udrží dlouho v mnohem skromnějších rozměrech.

Jaké stanoviště ginkgu vyhovuje

Ginkgo dvoulaločné je nápadně nenáročný strom, který snese jak plné slunce, tak částečný polostín, přičemž na slunci dosahuje sytějšího podzimního zbarvení listů. Půdu preferuje hlubokou, propustnou a středně vlhkou, ale po zakořenění zvládá i dočasné sucho i mírně zhutněnou půdu ve městě, kde se proto často vysazuje jako uliční strom odolný vůči exhalacím a soli. Nevhodné jsou pro něj naopak zamokřené a trvale podmáčené pozemky, kde kořeny trpí nedostatkem kyslíku. Ideální pH půdy se pohybuje v mírně kyselém až neutrálním rozmezí, ale ginkgo si poradí i s vápenatějšími půdami, pokud nejsou extrémně zásadité. Při výběru stanoviště je dobré počítat s konečnou velikostí stromu a dát mu dostatek prostoru od budov a inženýrských sítí, protože kořenový systém je silný, i když ne nijak agresivně rozpínavý.

Kdy a jak ginkgo vysadit

Nejvhodnějším termínem výsadby je brzké jaro, kdy se půda již prohřála, ale strom ještě nezačal plně rašit, případně podzim po opadu listů, pokud zima nebude příliš tuhá. Jáma pro výsadbu by měla být zhruba dvakrát až třikrát širší než kořenový bal a stejně hluboká, aby kořenový krček zůstal po zasypání na úrovni okolního terénu. Na dno jámy je vhodné vložit vrstvu kompostu promíchaného se zeminou z výkopu, čerstvé hnojivo s vysokým obsahem dusíku se naopak nedoporučuje, protože by mohlo poškodit citlivé jemné kořínky. Po usazení stromu do jámy se zemina postupně zasypává a prolévá vodou, aby se odstranily vzduchové kapsy kolem kořenů. Mladý strom je dobré ukotvit kůlem proti vyvrácení větrem, a to na dobu prvního až druhého roku po výsadbě, než si vytvoří pevný kořenový systém.

Zálivka a hnojení v prvních letech

V prvním roce po výsadbě potřebuje ginkgo pravidelnou zálivku, ideálně jednou až dvakrát týdně v závislosti na počasí, přičemž je lepší zalévat vydatně a méně často než často a málo. Po zakořenění se nároky na vodu výrazně snižují a vzrostlý strom zvládá i déletrvající letní sucho bez větší újmy. Mulčování kořenové misky kůrou nebo kompostem pomáhá udržet vlhkost v půdě a zároveň omezuje konkurenci plevelů. Hnojení není u ginkga nezbytností, ale mladým stromům prospěje jarní dávka kompostu nebo pomalu rozpustného hnojiva pro listnaté dřeviny, které podpoří vyrovnaný růst. Starší, již zapěstované stromy se obvykle nehnojí vůbec a spokojí se s přirozeným koloběhem živin z opadaného listí.

Řez a tvarování ginkga

Ginkgo dvoulaločné roste poměrně pomalu a nevyžaduje intenzivní řez, přesto je vhodné v mladém věku formovat jednu hlavní terminální větev tak, aby vznikla rovná a pevná kostra kmene. Řez se provádí v období vegetačního klidu, nejlépe pozdní zimou před začátkem rašení, protože strom tehdy snáší zákroky nejlépe a rychle zahojí rány. Odstraňují se poškozené, zkřížené nebo dovnitř koruny směřující větve, a to ostrým a čistým nástrojem, aby se minimalizovalo riziko napadení choroboplodnými zárodky. U starších stromů se řez omezuje jen na nezbytné zdravotní zásahy, protože nadměrné zmlazování koruny ginkgo zbytečně stresuje.

Podzimní zbarvení a opad listů

Hlavní okrasnou hodnotou ginkga je jeho podzimní zbarvení, kdy se vějířovité listy během několika týdnů promění ze sytě zelené do intenzivně zlatožluté barvy. Zajímavostí je, že ginkgo opadává velmi synchronizovaně, často během jednoho až dvou dnů po prvním silnějším mrazíku celý strom náhle shodí téměř všechny listy najednou, což vytváří na zahradě efektní žlutý koberec. Toto chování je dáno citlivostí řapíků na pokles teploty a je typickým znakem odlišujícím ginkgo od většiny ostatních listnatých dřevin, které listí ztrácí postupně. Opadané listí je možné nechat rozložit přímo pod stromem jako přirozený mulč, případně jej zapracovat do kompostu, kde se poměrně rychle rozkládá.

Odolnost vůči chorobám a škůdcům

Jednou z nejobdivovanějších vlastností ginkga je jeho téměř absolutní odolnost vůči chorobám a škůdcům, což je dáno jeho unikátním evolučním postavením mimo běžné skupiny rostlin, na které jsou běžní škůdci a patogeny adaptovaní. Ginkgo prakticky nenapadají houbové choroby ani hmyzí škůdci, kteří běžně trápí ostatní listnaté stromy, a proto se téměř nikdy nemusí ošetřovat chemickými přípravky. Tato vlastnost z něj dělá ideální volbu pro zahrady, kde chceme minimalizovat zásahy pesticidy, i pro veřejnou zeleň ve městech. Jedinou reálnou hrozbou pro mladé stromky bývá mechanické poškození kmene nebo poškození mrazem u velmi mladých jedinců v extrémně tuhých zimách, než si vytvoří dostatečně zesílenou borku.

Mrazuvzdornost a zazimování

Dospělé ginkgo je v podmínkách střední Evropy plně mrazuvzdorné a zvládá i velmi tuhé zimy bez ochrany. Citlivější jsou pouze mladé, čerstvě vysazené stromky v prvních dvou až třech letech, u kterých se doporučuje v oblastech s tuhými zimami obalit kmínek jutovinou nebo rohoží, zejména pokud strom roste na exponovaném, větrném stanovišti. Kořenovou misku je vhodné u mladých stromů přes zimu zamulčovat silnější vrstvou slámy nebo listí, aby se zabránilo hlubokému promrznutí půdy a případnému poškození kořenů. Starší stromy tuto ochranu nepotřebují a klidně snášejí i teploty hluboko pod bodem mrazu.

Využití ginkga na zahradě a v krajině

Ginkgo dvoulaločné se na zahradě nejčastěji uplatňuje jako solitérní strom, který vynikne samostatně na trávníku, kde má dostatek prostoru pro rozvinutí charakteristické siluety a kde jeho podzimní žluté zbarvení vynikne na pozadí zelené plochy. Díky odolnosti vůči znečištěnému ovzduší a zasolení se hodí i do městských ulic, parků a podél komunikací, kde jiné citlivější dřeviny trpí. Menší a pomaleji rostoucí kultivary jsou vhodné i na menší zahrady nebo jako nápadný akcent u vjezdu či terasy.