Vřes obecný – jak vypadá a kde roste severský vřesovec?
Vřes obecný (Calluna vulgaris) je nenápadný, ale velmi houževnatý polokeř, který pokrývá severoevropská vřesoviště, rašeliniště a lesní paseky. V Česku roste přirozeně na kyselých, chudých půdách - na starých lesních pasekách, v borových lesích nebo na rašeliništích, hojně se ale pěstuje i jako okrasná rostlina do zahrad.
Jak vřes vypadá a kdy kvete
Vřes je nízký, 20-50 cm vysoký stálezelený polokeř s drobnými šupinovitými listy přitisklými ke stonku. Od srpna do října se větvičky pokryjí drobnými růžovofialovými až bílými zvonkovitými kvítky, které jsou pozdě na podzim jedním z posledních zdrojů nektaru pro včely.
Proč je vřes "rostlina severu"
Vřesoviště (anglicky heathland) jsou typickou krajinou severní a západní Evropy - od Skandinávie přes Skotsko až po severní Německo. Vznikají na odlesněné, kyselé a živinami chudé půdě a vřes je jejich hlavní a nejnápadnější rostlinou. V horách a na severu Evropy tak tvoří celé fialové koberce táhnoucí se kilometry daleko.
Pěstování vřesu na zahradě
Potřebuje kyselou, dobře propustnou půdu (substrát pro rododendrony a vřesovištní rostliny) a plné slunce.
Nesnáší vápenatou a těžkou jílovitou půdu - na ní žloutne a chřadne.
Po odkvětu je vhodné rostlinu zastřihnout, aby nezdřevnatěla a zůstala kompaktní.
Hodí se do vřesovištních záhonů společně s trávami, jalovci a borovicemi.
Krátký test: víte o vřesu dost?
Zkuste si odpovědět na tři otázky o vřesu a jeho stanovišti.
