Jak severské a arktické rostliny přežívají dlouhou polární noc a krátké léto?
Rostliny v arktických a subarktických oblastech musí zvládnout extrémně krátkou vegetační sezónu (někdy jen 6-8 týdnů) a dlouhé období temnoty a mrazu - a vyvinuly k tomu řadu specifických přežívacích strategií.
Strategie přežití dlouhé zimy
- mnoho arktických rostlin je vytrvalých s podzemními zásobními orgány (oddenky, cibulky), které přežívají mráz hluboko pod sněhovou pokrývkou, funguj ící jako přirozený izolant,
- nízký, polštářovitý nebo plazivý vzrůst (jako u dryádky nebo vrby polární) minimalizuje plochu vystavenou ničivému mrazivému větru,
- některé druhy mají ve svých pletivech přírodní "nemrznoucí" látky (cukry, aminokyseliny), které snižují bod tuhnutí buněčné tekutiny a zabraňují poškození buněk ledovými krystaly.
Jak zvládají extrémně krátké léto
- mnoho druhů má již v pupenech z předchozího roku částečně vyvinuté květní základy, aby po roztátí snihu mohly vykvést téměř okamžitě, bez dlouhého vývoje od začátku,
- některé rostliny kvetou a tvoří semena extrémně rychle, v řádu týdnů, aby stihly dokončit celý reprodukční cyklus v krátkém okně vhodných podmínek,
- vegetativní rozmnožování (výběžky, oddenky) je u arktických rostlin častější než u druhů z teplejších oblastí, protože je spolehlivější než čekání na úspěšné vyzrání semen v krátkém létě.
Co to znamená pro pěstování u nás
Severské druhy přenesené do středoevropské zahrady často kvetou dřív a rychleji dokončují svůj cyklus, než by odpovídalo délce naší vegetační sezóny - jde o zakódovanou adaptaci na jejich domovské, mnohem kratší léto, kterou si rostlina podrží i v odlišných podmínkách.
