Jak pěstovat Juku?
Jak pěstovat juku (Yuccu)? Kompletní průvodce pěstováním exotické krásky
Juka (Yucca)je půvabná a odolná rostlina, která si získala oblibu v bytech i na zahradách. Ať už chcete pěstovat juku v květináči doma nebo venku na zahradě, její exotický vzhled a nenáročnost z ní dělají ideální volbu. V tomto článku se dozvíte, jak pěstovat juku, jaké druhy existují a co udělat pro to, aby se jí dařilo.
Co je to juka (Yucca)?
Juka (Yucca) je rod rostlin pocházející z teplých oblastí Severní a Střední Ameriky. Patří do čeledi asfodelovité a je příbuzná s agávemi. Typickým znakem jsou její dlouhé, špičaté listy rostoucí v růžici a v některých případech i vysoké květenství s bílými květy.
Juka (Yucca) je velmi odolná vůči suchu, což z ní dělá oblíbenou pokojovou rostlinu, ale existují i zahradní druhy, které zvládnou mrazy.
Jaké existují druhy juky (Yuccy)?
Než se pustíte do pěstování, je důležité vědět, jaký druh juky chcete pěstovat:
Oblíbené druhy:
-
Yucca elephantipes – nejčastější pokojová juka, bez ostnů na listech, vhodná do bytu
-
Yucca aloifolia – „španělský bajonet“, má ostnaté listy
-
Yucca filamentosa – mrazuvzdorná juka pro pěstování venku
-
Yucca gloriosa – také zahradní juka, kvete nápadně vysokým klasem bílých květů
Jak pěstovat juku (Yuccu) v bytě
Stanoviště
Juka miluje světlé místo, ideálně u okna s dostatkem slunce. Snesou i přímé slunce, ale je vhodné je na něj postupně zvykat.
Teplota
-
V létě ideálně 20–25 °C
-
V zimě klidně chladnější prostředí (okolo 10–15 °C), ale bez průvanu
Zálivka
-
V létě zalévejte mírně, ne však do přemokření
-
V zimě zalévejte minimálně, substrát musí proschnout
-
Přelití je častá příčina úhynu
Substrát a hnojení
-
Použijte propustný substrát, např. směs zeminy, písku a perlitu
-
Dobrý odtok vody je klíčový
-
Hnojte 1× za 2 týdny během vegetace (duben–srpen), vhodné jsou hnojiva pro kaktusy a sukulenty
Přesazování
-
Mladé rostliny každé 2–3 roky
-
Starší rostliny dle potřeby – pokud kořeny prorůstají ven nebo rostlina zpomaluje růst
Jak pěstovat juku (Yuccu) venku na zahradě
Zahradní juka, tedy zejména druhy jako Yucca filamentosa, je skvělou trvalkou do suchých a slunných záhonů.
Podmínky pro pěstování na zahradě:
-
Stanoviště: slunné, suché a chráněné
-
Půda: lehká, propustná, písčitá, nesnáší trvale vlhké prostředí
-
Zimní ochrana: u mladých rostlin doporučujeme zakrytí chvojím či netkanou textilií
-
Zálivka: minimální, jen v dlouhém suchu
-
Hnojení: stačí jaro a léto 1–2× hnojivo pro okrasné rostliny
Kvetení
Juka kvete až po několika letech pěstování – nejprve si vytvoří silný kořenový systém. Květ vyrůstá ze středu růžice a dosahuje až 1,5 metru.
Po odkvětu květní stonek seřízněte, růžice, ze které květ vyrostl, může odumřít, ale obvykle kolem sebe vytvoří nové odnože.
Množení juky
Juka se nejčastěji množí vegetativně:
-
Dělením odnoží – oddělte postranní růžici s kořeny a zasaďte
-
Řízky z kmene – kousek stonku nechte zakořenit ve vlhkém písku
-
Ze semen – možné, ale náročné a zdlouhavé
Časté problémy při pěstování juky
-
Žloutnutí listů – obvykle přemokření nebo chlad
-
Hnědé špičky – suchý vzduch, průvan nebo nedostatek vody
-
Hniloba kořenů – důsledek špatného odtoku vody
-
Škůdci: svilušky, puklice, mšice – lze řešit postřikem nebo insekticidem
Jak pěstovat juku (Yuccu)?
Juka (Yucca) je dekorativní a nenáročná rostlina vhodná jak do interiéru, tak na zahradu. Miluje světlo, sucho a propustnou půdu. Při správné péči se vám odmění krásným vzhledem a může se dožít desítek let. Ať už pěstujete juku v květináči nebo na zahradě, přináší kousek exotiky do každého prostředí.
Ve španělštině má juka(Yucca) pěkné jméno - říká se jí candelabra de dios, boží svíce. Juka má zvonkovité krémové květy, které vyrůstají v bohatých latách na tuhém, dřevnatém stvolu. Ten může být vysoký od jednoho metru do více než 2,5 m. Obrovské, souměrné květy některých druhů mají přesný tvar kříže. Květy vydrží čtyři až šest týdnů a silně voní, zejména v podvečer. Juka je překrásným solitérem a často bývá zlatým hřebem skalek; má stejné nároky na pěstování jako řada dalších skalniček. Juka dobře roste v jednom z místních amerických druhů mechu, který má svazečky drobných jehlicovitých lístků a vytváří porosty o výšce 15-40 cm. Zelený mech svými barvami dobře oživí vysoké odrůdy tulipánů a narcisů, zasazených ve skupinkách okolo juky. Na severoamerickém jihovýchodě se v okolí juky dobře daří mnoha sukulentům a kaktusům. Juka totiž dokáže svými kořeny zpevnit písčitou půdu, což je vlastnost ceněná zejména v oblastech s častými větry. Juky jsou však nejen krásné, ale dají se i jíst; Indiáni jedli dokonce i jejich květy. Stvoly jsou bohaté na cukry. Z listů se získávají vlákna, která se používají k výrobě košů a rohoží. Existuje mnoho druhů juky. Yucca elata vypadá jako strom, je větvená a má ze všech druhů nejvyšší stvol. Má krémově bílé květy podobné liliím, díky kterým působí velmi dekorativně. Její oddenky Indiáni roztloukali ve vodě a mléčnou tekutinu, která z nich vytékala, používali k umývání vlasů. Říká se, že tento šampon pomáhá udržet přirozenou barvu vlasů až do pozdního stáří. Velké dužnaté plody druhu Y. baccata se dají jíst za syrova nebo pecene a varene, či sušit pro budoucí použití. Květy tohoto druhu spásá dobytek. Prášek z listů Y. shidigera je jedovatý pro housenky. Vlákna z listů juky používali Indiáni k výrobě provazů, rohoží a hrubých tkanin, sandálů a košů. Nejotužilejším druhem je juka vláknitá (Y. filamentosa). Ta může růst i na severu, pokud ji však v zimě ochráníte před mrazem. (Tento druh se dá pěstovat i v našich klimatických podmínkách venku.) Juka žije v symbióze s nočním motýlem Tegeticula maculata. Slovo "symbióza" znamená vzájemné soužití organismů, kterým se říká symbionti. Mohou si být vzájemně prospěšní, škodit si anebo se vůbec navzájem neovlivňovat. (Slovo symbióza se někdy používá i v užším slova smyslu jako soužití, ze kterého mají oba partneři nějaký užitek.) V případě juky se larvy můry živí jejími semeny, zároveň však jsou jediným opylovačem jejích květů. Můry vždy nechávají dozrát dostatečný počet semen.