Co je Smrdutka?
Co je Smrdutka? Podrobný přehled o rostlině Smrdutka
Smrdutka je označení pro rostlinu z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která je známá především svým specifickým nepříjemným zápachem. Tento zápach je důvodem, proč se jí lidově říká právě „Smrdutka“. Vědecky je Smrdutka často spojována s druhy rodu Erysimum či Sisymbrium, které patří mezi plané i okrasné rostliny s charakteristickým aroma.
Charakteristika rostliny Smrdutka
Smrdutka je jednoletá nebo vytrvalá bylina s jednoduchými, často laločnatými listy a drobnými květy, které mohou být žluté, bílé nebo zelenavé barvy. Její hlavní charakteristickou vlastností je však výrazný zápach, který může připomínat hořčici nebo zkažené zelí.
Tento zápach vzniká kvůli přítomnosti sírových látek, které rostlina produkuje jako obranný mechanismus proti škůdcům a býložravcům.
-
Výška rostliny se pohybuje většinou mezi 20 až 80 centimetry.
-
Květy mají čtyři okvětní lístky uspořádané do kříže, což je typické pro brukvovité rostliny.
-
Plody jsou tenké luskáče, které obsahují semena schopná rychle vyklíčit.
Výskyt a prostředí Smrdutky
Smrdutka je rozšířená především v Evropě a Asii, často ji lze najít na polích, rumištích, okrajích cest a v křovinách. Roste v různých typech půdy, ale nejlépe se jí daří na slunných a mírně vlhkých stanovištích.
Tato rostlina není náročná na péči a dokáže se rychle šířit, což ji někdy řadí mezi nepříjemné plevele.
Využití a zajímavosti o Smrdutce
I přes svůj zápach má Smrdutka některé praktické využití. Některé druhy rodu Erysimum jsou totiž používány jako okrasné rostliny v zahradách, a to zejména díky žlutým květům a nenáročnosti.
-
Smrdutka může působit jako přírodní repelent proti některým škůdcům.
-
Její semena mohou být zdrojem oleje s potenciálním využitím v kosmetice či medicíně (u některých druhů).
-
V lidovém léčitelství se Smrdutka používala k léčbě různých zánětů a kožních onemocnění, avšak vzhledem k silnému zápachu není příliš oblíbená.
Jak se zbavit Smrdutky na zahradě?
Pokud se Smrdutka na vaší zahradě stane nežádoucím plevelem, existuje několik možností, jak ji kontrolovat:
-
Ruční vytrhávání rostlin před dozráním semen, aby se zabránilo dalšímu šíření.
-
Použití mulčovací vrstvy, která zabraňuje vyklíčení semen.
-
Přiměřené pletí a mechanická úprava půdy.
Chemické postřiky nejsou obvykle doporučovány kvůli možnému negativnímu dopadu na jiné rostliny a životní prostředí.