Jaké rostliny snesou znečištěné ovzduší a výfukové plyny u frekventované silnice?
Pozemky podél frekventovaných silnic a ulic čelí kombinaci problémů, které běžný záhon nezná - jemný prach z brzdových destiček a pneumatik, oxidy dusíku z výfukových plynů, zasolená půda od zimního solení chodníků a navíc často i sucho způsobené odrazem tepla od asfaltu. Výběr rostlin proto musí být odolný na více frontách najednou, ne jen na jeden konkrétní faktor.
Jak znečištění rostlinám škodí
Prachové částice se usazují na listech a ucpávají průduchy, takže rostlina hůře dýchá a fotosyntetizuje. Oxidy dusíku a ozon ve zvýšených koncentracích poškozují buněčné membrány listů, což se projevuje žlutými nebo hnědými skvrnami. Citlivější druhy proto u silnic často rostou pomaleji, mají menší listovou plochu a kratší životnost než stejné rostliny na klidnějším místě.
Vlastnosti, které znečištění dobře snášejí
- voskovitý nebo chlupatý povrch listu, který prach snadněji odplaví déšť,
- drobnolisté nebo jehličnaté druhy s menším celkovým povrchem exponovaným znečištění,
- rychlý obrat listů (listnaté druhy, které každý rok nahrazují poškozenou listovou plochu novou),
- tolerance k zasolené půdě, protože posypová sůl se dostává do kořenové zóny i v létě splachem.
Které stromy a keře se u silnic osvědčují
Z vyšších dřevin patří mezi nejodolnější lípa velkolistá, javor mléč, platan a jírovec maďal - všechny snášejí jak prach, tak krátkodobé sucho. Z keřů jsou vhodné ptačí zob (Ligustrum), tamaryšek, pámelník a skalník, které navíc dobře zareagují na stříhání a vytvoří hustou clonu tlumící i hluk a část prachu. Jehličnany jako túje nebo cypřišky bývají u silnic problematické, protože jejich jehlice prach drží dlouho a při vyšší zátěži rezavějí.
Trvalky a letničky do předzahrádky u cesty
Na nižším patře se osvědčují levandule, rozchodníky, kostřava sivá a různé druhy šalvěje - všechny mají drobné nebo voskovité listy a jsou zvyklé na suchá, otevřená stanoviště. Naopak citlivé velkolisté trvalky jako hosty nebo bergénie budou u frekventované silnice trpět usazeným prachem a je lepší je vysadit dál od vozovky, třeba za pásem odolnějších keřů.
Jak výsadbu u silnice ošetřit, aby vydržela
Doporučuje se nechat mezi vozovkou a první řadou výsadby alespoň metr volného prostoru nebo nízký keřový pás, který zachytí nejvíc prachu a soli dřív, než se dostanou k citlivějším rostlinám za ním. Listy stromů a keřů v blízkosti silnice je vhodné jednou za čas opláchnout hadicí, zvlášť po suchém období bez deště, kdy se prach nejvíc kumuluje. Půdu je dobré jednou za rok prolít větším množstvím vody, aby se vyplavila nastřádaná sůl, a místo kořenů posilovat organickou hmotou, která váže škodliviny a zlepšuje strukturu zhutněné půdy.
Pokud silnice vede v zářezu nebo na vyvýšeném valu, zvažte vysazení stromové zeleně rovnou na hranu tak, aby koruny stromů fungovaly jako první filtr - part lépe pracuje kombinace vyššího stromu a nižšího hustého keře než jen jedna vrstva zeleně.
Jak kombinovat výsadbu s technickými opatřeními
Samotná volba odolných rostlin nestačí vždy stoprocentně, pokud je provoz na silnici skutečně intenzivní. Dobře se osvědčuje kombinace zelené bariéry s nízkým zděným nebo dřevěným plůtkem, který zachytí část prachu a rozstřikované vody ještě dřív, než se dostanou k listům. U novějších výsadeb podél silnic se také čím dál častěji používá takzvaný substrát s vyšším podílem biouhlu, který dokáže vázat část škodlivin a zároveň zlepšuje zadržování vody v suchých periodách.
Pokud plánujete výsadbu úplně od začátku, vyplatí se investovat čas do návrhu více vrstev zeleně - nejblíže silnici nejodolnější keře, za nimi středně odolné trvalky a teprve v třetí řadě citlivější druhy, které by jinak znečištění nesnesly. Tento postupný přechod funguje jako přirozený filtr a výrazně prodlouží životnost celé výsadby.
Časté dotazy
Stačí rostliny u silnice jen občas opláchnout vodou, nebo je nutná nějaká chemická ochrana? Pravidelné oplachování listů obvykle plně stačí, chemické přípravky zde nejsou potřeba a mohly by situaci spíš zhoršit přidáním další zátěže na rostlinu.
