Co jsou plovoucí zahrady?



Plovoucí zahrady jsou jedinečný typ zahradní nebo zemědělské plochy, která není umístěna na pevné zemi, ale plave na vodní hladině – nejčastěji na jezerech, rybnících nebo pomalu tekoucích řekách. Jedná se o ekologicky udržitelný způsob pěstování rostlin, který umožňuje využití zatopených nebo nevhodných půdních oblastí.

Tento systém je známý zejména v Bangladéši, Myanmaru, Mexiku nebo v Amazonii, ale v posledních letech se rozšiřuje i do městského prostředí jako součást zelené architektury a adaptace na změny klimatu.

Historie a původ plovoucích zahrad

Plovoucí zahrady nejsou žádnou novinkou moderní doby. Již dávní Aztékové využívali tzv. chinampas – umělé plovoucí ostrůvky z rákosu, bahna a rostlinného materiálu, které zakotvili na jezerech v oblasti dnešního Mexika. Tyto „plovoucí pole“ umožňovaly intenzivní pěstování plodin, a byly mimořádně úrodné.

Podobně dnes fungují tradiční plovoucí zahrady v Bangladéši, kde se využívají především v době monzunů, kdy jsou pole pod vodou.

Jak fungují plovoucí zahrady?

Plovoucí zahrady jsou tvořeny základem, který plave – často jde o bambusové konstrukce, plastové barely nebo vrstvy vodních rostlin, jako je vodní hyacint. Na tento základ se navrství:

  • Organická hmota – kompost, sláma, kravský hnůj

  • Bahno nebo půda – jako médium pro zakořenění

  • Zelené hnojivo – například vodní řasy nebo nasekané rostliny

Díky trvalému kontaktu s vodou jsou plovoucí zahrady neustále zavlažované, což eliminuje potřebu běžné zálivky.

Jaké rostliny se v plovoucích zahradách pěstují?

Plovoucí zahrady umožňují pěstování různých zelenin, bylinek i květin, v závislosti na místních podmínkách. Oblíbené jsou zejména:

  • Saláty, špenát, rukola

  • Rajčata, papriky

  • Cibule, česnek, okurky

  • Rýže, vodní špenát, taro

  • Bylinky – bazalka, koriandr, máta

  • Dekorativní květiny – např. lotos, lekníny, vodní hyacinty

Výhody plovoucích zahrad

Plovoucí zahrady mají řadu výhod, které je činí atraktivními zejména v oblastech ohrožených záplavami nebo nedostatkem půdy:

  • Odolnost vůči povodním – plovoucí konstrukce stoupá s hladinou

  • Efektivní využití vody – rostliny mají přístup k vodě neustále

  • Nízká potřeba hnojení – organické složky dodávají živiny

  • Ekologická udržitelnost – recyklace materiálů, šetrnost k přírodě

  • Estetika – působivý prvek moderních zahrad a veřejného prostoru

Plovoucí zahrady ve městech

V posledních letech se plovoucí zahrady objevují i jako součást městských parků, komunitních projektů nebo zelené infrastruktury. Často se využívají jako filtrační systémy, které čistí vodu od přebytečných živin nebo znečištění. Kromě toho:

  • Zlepšují biodiverzitu – přitahují ptáky, hmyz a ryby

  • Pomáhají snižovat městský tepelný ostrov

  • Nabízejí netradiční prostor pro pěstování i relaxaci

Jak si vytvořit vlastní malou plovoucí zahradu?

I na malé zahradě s jezírkem, rybníkem nebo sudem můžete zkusit miniaturní plovoucí zahradu:

  1. Vytvořte základ z plovoucího materiálu (polystyren, plastová lahev, korek)

  2. Na něj položte rašelinovou nebo kokosovou rohož

  3. Vysázejte lehkými substráty bylinky nebo okrasné rostliny

  4. Nechte plavat v nádrži, nebo upevněte ke břehu

 

Plovoucí zahrady jsou fascinujícím spojením tradičního zemědělství, přírodní rovnováhy a moderních ekologických trendů. Umožňují efektivně využít vodní plochy pro pěstování, chrání před následky klimatických změn a přinášejí krásu i užitek. Ať už je použijete v komunitní zahradě nebo jako dekoraci jezírka, plovoucí zahrady jsou symbolem tvořivosti, udržitelnosti a respektu k přírodě.

 

Další rady na téma: Co jsou plovoucí zahrady?

Pedro 25.července 2016 napsal:
Plovoucí zahrady se nacházejí v Mexiku, asi 5 km od vesnice Xochimilco, a je to rozhodně nejveselejší a nejkrásnější zákoutí z celého Mexico City. Xochimilco vlastně znamená "místo, kde rostou květiny". Rostliny zde rostou už od doby největšího rozmachu aztécké říše, 14. až 16. století, kdy žila v okolí jezera Xochimilco především šlechta. Ta si v této době nechala postavit obří vory, které byly pokryty půdou, a začala na nich pěstovat zeleninu a květiny. Kořeny rostlin prorostly skrz půdu až do vody. Postupně se tyto "plovoucí zahrady" rozrůstaly a zároveň je proplétající se kořeny pevně spoutávaly. Dnes už tyto vory neplují; změnily se v ostrovy pevné země, obklopené vodními příkopy. Po těch dnes jezdí prodavači květin, nabízející ze svých kánoí pestrobarevné zboží. Tento typ zahrad byl prvním pokusem o metodu pěstování rostlin, které se dnes říká hydroponie.


Přidej radu k tématu:

s