Vše o Pampelišce



Vše o Pampelišce

Pampeliška (Taraxacum officinale) je známá a rozšířená bylina, kterou najdeme téměř na každé louce, zahradě či trávníku. Ačkoliv ji mnozí považují za nežádoucí plevel, pampeliška má řadu využití a je významnou rostlinou v přírodním lékařství, kuchyni i ekologii.

Popis pampelišky

Pampeliška je vytrvalá rostlina s hlubokým kořenem a typickými zubatými listy uspořádanými v přízemní růžici. Její žluté květy jsou složené z mnoha malých jazykovitých kvítků a po odkvětu se proměňují v bílé chmýří, které roznáší semena větrem.

Kde pampeliška roste a jak se šíří

Pampeliška se vyskytuje prakticky po celém světě, především v mírném pásmu. Má schopnost přizpůsobit se různým půdním i klimatickým podmínkám a rychle se šíří díky lehkým semenům neseným větrem.

Využití pampelišky

Pampeliška má mnoho praktických využití:

  • Léčivé účinky: Kořen i listy pampelišky se používají v bylinné medicíně. Mají detoxikační účinky, podporují trávení a působí močopudně.

  • Kulinářské využití: Mladé listy se dají použít do salátů, květy na přípravu sirupu nebo vína. Kořen je někdy pražený jako náhražka kávy.

  • Ekologie: Pampeliška je důležitým zdrojem pylu a nektaru pro včely a další opylovače na jaře.

Jak pampelišku kontrolovat na zahradě

Ačkoliv je pampeliška užitečná, často je považována za plevel, který může zaplevelovat trávníky a záhony. Proto je dobré ji kontrolovat:

  • Ruční vytrhávání pampelišek je nejúčinnější, je ale třeba odstranit i kořen, aby se zamezilo opětovnému růstu.

  • Pravidelná péče o trávník a jeho správné hnojení může omezit šíření pampelišky.

  • V některých případech lze použít selektivní herbicidy, ale s ohledem na životní prostředí je lepší je používat opatrně.

Zajímavosti o pampelišce

Pampeliška je nejen léčivka, ale i symbol jara a vitality. Její chmýří je často spojováno s přáním a dětmi, které foukají semena do větru. Pampeliška patří mezi nejrozšířenější a nejznámější rostliny vůbec.

 

Další rady na téma: Vše o Pampelišce

Adam 9.srpna 2016 napsal:
Smetanky lékařské, nebo-li pampelišky (Taraxacum officinalis), i když vytvářejí v trávníku rozsáhlejší porosty, travinám nekonkurují. Jejich dlouhé hlavní kořeny totiž zasahují velmi hluboko do půdy, odkud získávají minerály, zejména vápník. Kořeny transportují minerály vzhůru, z hlubokých půdních vrstev (dokonce až z pevného podloží, do kterého dokážou proniknout) a ukládají je blíže povrchu. Navracejí tak zpátky minerály, které se ze svrchní vrstvy půdy ztrácejí vyluhováním. Smetanky často rostou v blízkosti jetele a vojtěšky, kterým také vyhovují dobré hluboké půdy. Autorka knihy Herbal Handbook for Everyone (Bylinář pro každého) tvrdí: "Pro bylinkáře je smetanka jednou z nejcennějších rostlin. Čistí a tonizuje krev, pročišťuje lymfu (mízu). Má ovšem i vnější využití, používá se k léčbě bradavic a nežitů. Požití jejích zelených částí zpevňuje zubní sklovinu."
Sam 9.srpna 2016 napsal:
Smetanka podporuje ostatní rostliny v růstu. Povzbuzuje rychlejší zrání ovoce. Sušené a mleté kořeny se někdy používají jako náhražka kávy. Brzy na jaře představují nerozkvetlé pupeny smetanky výbornou zeleninu. Podávají se vařené spolu s pórkem, lehce dochucené máslem, solí a pepřem. Dokud jsou srdíčka bílá, dají se dokonce jíst za syrova. Jsou velice bohatá na vitamin A. Květů smetanky se využívá jako světle žlutého přírodního barviva; sytější žlutohnědé barvy můžete dosáhnout tak, že k barvení místo květů použijete kořeny.


Přidej radu k tématu:

s