Jak se v záhonu snáší brambory s hořčicí a jinými plodinami?
Hořčice bílá se v zahradách nejčastěji využívá jako rychle rostoucí zelené hnojení, a kombinace s brambory má svou logiku - obě plodiny si ale musí v záhonu i v čase dobře rozvrhnout místo, protože jejich současné souznění přímo na stejné ploše není bez omezení.
Proč se hořčice k bramborám hodí jako předplodina
Hořčice má velmi rychlý vzchod a bohatý kořenový systém, který prokypří horní vrstvu půdy a zlepší její strukturu - to je přesně to, co brambory, pěstované v hlubší, kyprá, provzdušněné zemině, ocení. Pokud hořčici vyséváte na podzim po sklizni předchozí plodiny nebo brzy na jaře před výsadbou brambor, stihne vytvořit dostatek zelené hmoty, kterou pak zapravíte do půdy jako hnojení.
Hořčice navíc produkuje glukosinoláty - látky, které se při rozkladu rostlinné hmoty v půdě přeměňují na sloučeniny s biofumigačním účinkem. Tento efekt částečně omezuje množení drátovců a některých půdních patogenů, což brambory, náchylné na napadení drátovci a plísní, ocení.
Kdy a jak hořčici před brambory zapravit
Ideální je hořčici posekat a zapravit do půdy ve fázi květu nebo krátce před ním - tehdy obsahuje nejvíce biologicky aktivních látek a zároveň se ješters nerozmnožila semeny, která by později obtěžovala jako plevel. Mezi zapravením hořčice a výsadbou brambor je vhodné počkat alespoň 2-3 týdny, aby se rozložila a nezpůsobovala dočasný nedostatek dusíku, který mikroorganismy spotřebují při rozkladu zelené hmoty.
Co dalšího se brambor dobře snáší v záhoně
- fazole - jako luskoviny vážou vzdušný dusík a dodávají ho do půdy, což brambory ocení; navíc odpuzují mandelinku bramborovou svou intenzivní vůní,
- chřest - nekonkuruje bramborám v prostoru ani ve výživě, a dobře se doplňují v rámci střídání plodin,
- kukuřice - vysoký porost kukuřice poskytuje bramborám částečný stín v nejteplejších měsících, což omezuje přehřívání půdy,
- chren - tradičně se doporučuje jako ochrana proti plísním a některým škůdcům, ačkoliv jeho účinek není vědecky jednoznačně prokázán.
Co naopak k bramborám nepatří
Brambory nemají rády sousedství rajčat, paprik a lilku - všechny patří do čeledi lilkovitých a sdílejí stejné choroby i škůdce, především plíseň bramborovou (Phytophthora infestans) a mandelinku bramborovou. Pěstování těchto plodin blízko sebe zvyšuje riziko přenosu nákazy a vyčerpává půdu o stejné živiny.
Problematická je i okurka, která je na stejné choroby náchylná podobně, a slunečnice, jejíž alelopatické látky uvolňované z kořenů mohou brzdit růst brambor.
Praktické shrnutí pro plánování záhonu
Nejlepším modelem je hořčici použít jako podzimní nebo předjarní předplodinu, kterou zapravíte do půdy s dostatečným předstihem před výsadbou brambor, a samotné brambory pak v záhonu kombinovat s fazolemi nebo kukuřicí. Rajčatům, paprikám a dalším lilkovitým je naopak lepší dát od brambor dostatečný odstup, ideálně na jiném konci zahrady nebo v jiném roce v rámci osevního postupu.
Díky tomuto přístupu využijete pozitivní vlastnosti hořčice jako zeleného hnojení, aniž byste riskovali konkurenci o živiny nebo prostor přímo v období růstu brambor.
Časté chyby při kombinaci hořčice a brambor
Nejčastější chybou je vysetí hořčice příliš pozdě na podzim, kdy už nestihne vytvořit dostatek listové hmoty před prvními mrazy - pak její přínos jako zeleného hnojení výrazně klesá. Druhou obvyklou chybou je zapravení hořčice do půdy těsně před výsadbou brambor, bez dostatečné prodlevy; čerstvě rozkládající se zelená hmota totiž dočasně váže dusík a může brambory v prvních týdnech po výsadbě spíše brzdit, než jim pomáhat.
Zahradníci také často podceňují množství vysetého osiva - při příliš řídkém výsevu hořčice nevytvoří souvislý porost a nezabrání tolik růstu plevele, ani neprokypří půdu v potřebném rozsahu. Doporučuje se vysévat hustěji, zhruba 2-3 g osiva na metr čtvereční, aby porost rychle zapojil celou plochu záhonu.
Varianty, pokud hořčice není k dispozici
Pokud hořčici bílou nemáte k dispozici nebo vám nevyhovuje její pěstební cyklus, lze jako podobně účinnou předplodinu využít svazenku vratičolistou, která má rovněž rychlý růst a dobře prokypří půdu, i když postrádá biofumigační účinek proti drátovcům. Další možností je oves setý jako meziplodina, který svým hustým kořenovým systémem zlepšuje strukturu půdy podobně jako hořčice, ale rozkládá se pomaleji, takže je potřeba počítat s delším odstupem před výsadbou brambor.
V menších zahradách, kde není prostor na celosezónní předplodinu, lze alespoň část přínosu hořčice nahradit zapravením kompostu nebo vyzrálého hnoje do záhonu na podzim - efekt na strukturu půdy bude podobný, i když chybí biofumigační vlastnosti proti škůdcům.
