Myšlenky na sebevraždu u blízkého člověka - jak postupovat
Obávám se, že moje dítě nebo blízký kamarád uvažuje o sebevraždě, a nevím, jak se zachovat ani kam se obrátit.
Pokud je teď někdo v bezprostředním ohrožení života, nečekej a volej 112 nebo 155.
Linka bezpečí 116 111 - nonstop, zdarma, pro děti a mladé lidi do 18 let (i anonymně, i online na linkabezpeci.cz)
Linka první psychické pomoci 116 123 - nonstop, zdarma, pro kohokoliv v psychické krizi
CSSP - Centrum krizové intervence a další krizová centra ve větších městech poskytují i osobní konzultaci bez objednání
Mýtus, který může stát život
Přetrvává mylná představa, že mluvení o sebevraždě dává člověku "nápad", který by jinak nedostal. Opak je pravdou - otevřený, klidný rozhovor o tom, jak se dotyčný cítí, riziko nezvyšuje, ale snižuje, protože mu dává prostor sdílet, co prožívá, místo aby to tajil.
Varovné signály
Přímé i nepřímé zmínky typu "bylo by lepší, kdybych tu nebyl/a", "nikomu bych nechyběl/a".
Náhlé rozdávání oblíbených věcí, loučení se s lidmi "bez důvodu", psaní dopisů na rozloučení.
Prohledávání internetu ohledně metod nebo náhlý, nevysvětlený přístup k nebezpečným předmětům či lékům.
Překvapivé, náhlé "zlepšení" nálady po dlouhém období hluboké deprese - může signalizovat, že se dotyčný rozhodl a cítí "klid" z rozhodnutí, ne skutečné uzdravení.
Co dělat, pokud tyto signály vidíte
Zeptejte se přímo: "Napadlo tě ublížit si nebo ukončit svůj život?" Přímá otázka nezpůsobí škodu a ukazuje, že berete situaci vážně.
Nezůstávejte s tím sami. Pokud dotyčný popíše konkrétní plán nebo máte pocit bezprostředního ohrožení, volejte 112 nebo 155, nebo ho doprovoďte na nejbližší psychiatrickou pohotovost.
Odstraňte dosažitelné nebezpečné předměty (léky, ostré předměty, zbraně) z dosahu, pokud je to možné, než dorazí odborná pomoc.
Zajistěte, aby nezůstal/a sám/sama v období akutní krize - fyzická přítomnost blízké osoby může být v tu chvíli klíčová.
Dlouhodobá pomoc
Po zvládnutí akutní krize je nutná návazná péče - dětský psychiatr, psycholog nebo specializované krizové centrum. Jednorázový rozhovor problém nevyřeší, ale je prvním a nejdůležitějším krokem k tomu, aby dotyčný nezůstal se svou bolestí sám.
