Jak si najít podporu, když se stydím mluvit s rodiči
Stud mluvit s rodiči o některých věcech - pocitech, problémech, chybách - je běžný a nemusí znamenat, že je ve vztahu s nimi něco špatně. Někdy je to jen přirozená součást dospívání, kdy si hledáš vlastní prostor.
Proč je to těžké
Může to být strach ze zklamání rodičů, obava z přehnané reakce, nebo jen pocit, že "to by nepochopili". Někdy je problém i v tom, že rodina o pocitech obecně nemluví a chybí k tomu zavedený "jazyk".
Kam se obrátit, pokud zatím s rodiči nejde mluvit
- Jiný důvěryhodný dospělý - tety, strýc, prarodič, učitel, trenér, školní psycholog.
- Kamarád, který umí naslouchat (i když neřeší, pomáhá to, že nejsi sám/sama).
- Anonymní linky pomoci - Linka bezpečí 116 111 nebo Linka první psychické pomoci 116 123 - kde se dá mluvit bez obav z posuzování.
- Psaní deníku jako první krok k zpracování toho, co prožíváš, než to řekneš nahlas.
Jak časem otevřít téma i s rodiči
Zkus to přes jednodušší věc nebo přes psanou zprávu, pokud je mluvení tváří v tvář příliš těžké. Někdy pomůže i říct přímo: "Chci s tebou o něčem mluvit, ale je to pro mě těžké - prosím, nejdřív mě jen vyslechni."
Nejdůležitější je, aby ses s tím, co tě trápí, necítil/a úplně sám/sama - i když to zatím není s rodiči, podporu najít lze.
Nejsi na to sama/sám. Pokud se necítíš dobře a potřebuješ si s někým promluvit, ozvi se rodiči, jinému dospělému, kterému věříš, nebo zavolej na Linku bezpečí 116 111 (zdarma, nonstop) či Linku první psychické pomoci 116 123. V akutní krizi volej 112 nebo 155.
