Jak pomoci teenagerovi, který se bojí mluvit o svých pocitech
Mnoho teenagerů prochází náročnými emocemi, aniž by o nich s kýmkoliv mluvili - často ze strachu, že budou zesměšněni, že rodiče budou zklamaní, nebo že problém "nestojí za to" řešit.
Proč teenageři mlčí
- Strach, že reakce rodiče bude přehnaná (zákazy, kontrola) a situaci zhorší.
- Pocit, že jejich problém je "málo vážný" ve srovnání s tím, co řeší dospělí.
- Obava ze zesměšnění nebo z toho, že informace poputuje dál (k dalším členům rodiny, učitelům).
- Nejistota, jak pocit vůbec slovy popsat, zvlášť pokud ho sami nerozumí.
Jak vytvořit prostor, kde se teenager otevře snáz
- Mluvte při společné činnosti (procházka, auto, vaření) místo formálního "posaď se, musíme si promluvit".
- Reagujte na sdílené informace klidně, i když vás překvapí nebo znepokojí - panická reakce odradí od dalšího sdílení.
- Oceňte, že se rozhodl/a sdílet, bez ohledu na obsah - "jsem rád/a, že jsi mi to řekl/a" posiluje důvěru do budoucna.
- Nenabízejte okamžitě řešení, nejdřív jen vyslechněte - potřeba být vyslechnutý často předchází potřebě být "opraven".
Kdy je vhodné aktivně nabídnout odbornou pomoc
Pokud se teenager uzavírá dlouhodobě, odmítá veškerý kontakt, nebo naznačuje myšlenky na sebepoškozování či bezvýchodnost, je vhodné nabídnout kontakt na odborníka, i když o to sám nepoprosí.
Budování důvěry je dlouhodobý proces - jedna klidná a nehodnotící reakce nenapraví roky mlčení, ale je důležitým prvním krokem.
Když je někdo v bezprostředním ohrožení života, neotálej a volej 112 nebo 155. Linka bezpečí 116 111 je nonstop a zdarma, určená dětem a mladým lidem do 18 let (i online na linkabezpeci.cz). Linka první psychické pomoci 116 123 je nonstop, zdarma a je tu pro kohokoliv v psychické krizi. Pomoc a poradenství najdeš i v krizových centrech (CSSP) ve tvém regionu.
