Jak se liší rojovník bahenní od pravých vřesovců a jaká jsou rizika jeho použití?
Rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum, dříve Ledum palustre) je severský vřesovištní a rašelinný keřík, který byl v minulosti tradičně používán jako koření do piva a lidový lék, ale dnes se od tohoto použití z bezpečnostních důvodů ustupuje.
Jak rojovník vypadá
- nízký, stálezelený keřík s úzkými, kožovitými listy, na spodní straně hustě plstnatými, rezavě hnědými chloupky,
- kvete v květnu až červnu drobnými bílými kvítky v okolíkovitých hloučcích na koncích větviček,
- celá rostlina má silnou, kafrovitou, pro mnoho lidí nepříjemně pronikavou vůni.
Historické využití a dnešní rizika
V severní a střední Evropě se rojovník tradičně přidával do piva před rozšířením chmele (odtud i starší název "bahenní chmel") pro svůj aromatický a mírně omamný účinek. Dnes je však známo, že obsahuje ledol a další toxické sloučeniny, které mohou při vyšších dávkách způsobit bolesti hlavy, zvracení, a při výrazném překročení dávky i závažnější neurologické příznaky. Z tohoto důvodu se jeho vnitřní užívání v současnosti nedoporučuje a historické pivní recepty s rojovníkem se dnes považují spíš za kuriozitu než za bezpečný návod k napodobení.
Pěstování jako okrasná rostlina
Na zahradu se rojovník hodí čistě jako okrasný, vonný keřík do vlhké, kyselé, rašelinné půdy podobně jako kyhanka, ale bez úmyslu ho jakkoli konzumovat nebo zpracovávat do nápojů. Pokud na zahradě roste a jsou kolem malé děti, je vhodné je upozornit, že listy a květy se nejedí.
