Jak podpořit dítě, které má noční děsy nebo se bojí usínat samo?
Strach ze tmy, z usínání samo v pokoji nebo noční probouzení s pláčem patří k běžným fázím dětského vývoje. I tak ale dokáže vyčerpat celou rodinu - podívejme se, jak dítěti pomoci citlivě a bez zbytečného dramatizování.
Co strach ze tmy a usínání obvykle znamená
U malých dětí je strach ze tmy a odloučení běžnou součástí vývoje fantazie a představivosti - dítě si dokáže živě představit věci, které realisticky nehrozí, ale pro něj jsou skutečné. Není to známka slabosti ani "rozmazlenosti".
Jak dítěti pomoci
Zavedte stálý večerní rituál - stejný čas, stejné kroky (koupel, pohádka, ztlumení světla) dávají dítěti pocit bezpečí a předvídatelnosti.
Noční světlo nebo pootevřené dveře nejsou "ustupování strachu" - jde o rozumnou úpravu prostředí, kterou lze postupně zmírňovat.
Nezlehčujte ani nezesměšňujte strach slovy "to je blbost, není se čeho bát" - dítě se spíš uzavře, než aby přestalo mít strach.
Při nočním probuzení zůstaňte klidní a věcní - krátké pohlazení a ujištění, že jste poblíž, funguje lépe než dlouhá diskuse uprostřed noci.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Pokud noční děsy nebo strach trvají déle než několik týdnů, zhoršují se, nebo výrazně narušují fungování rodiny i dítěte přes den, doporučujeme probrat situaci s pediatrem nebo detským psychologem - mohou posoudit, zda jde o přechodnou fázi, nebo je vhodná další podpora.
