Jak použít taninové mořidlo jako přírodní alternativu k alunu

Proč hledat alternativu k alunu neboli kamenci

Kamenec, chemicky síran hlinito-draselný, je nejběžněji doporučovaným mořidlem při přírodním barvení, protože je levný, snadno dostupný a funguje spolehlivě u většiny rostlinných i bílkovinných vláken. Přesto existují důvody, proč někteří domácí barviči hledají alternativu: někomu vadí, že jde přece jen o zpracovanou chemickou sůl, jiný kamenec nemá zrovna doma k dispozici, a další chtějí dosáhnout jiného charakteru barvy, protože tanin se s některými barvivy pojí odlišně než hlinitá sůl.

Taninové mořidlo je tradiční postup, který se používal už dávno předtím, než se kamenec stal běžně dostupným, a i dnes má své pevné místo zejména při barvení rostlinných vláken jako bavlna a len, kde funguje často lépe než samotný kamenec bez předchozí tanizace. Tanin navíc dodává výsledné barvě teplejší, zemitější charakter, což může být u některých odstínů žádaný efekt, ne jen nutná technikálie.

Z čeho lze tanin pro mořidlo doma získat

Nejbohatším a nejdostupnějším zdrojem taninu v domácích podmínkách je silně vyluhovaný černý čaj, přičemž čím více sáčků nebo sypaného čaje použijete na daný objem vody, tím silnější a účinnější mořidlo získáte. Dalším výborným zdrojem je dubová kůra nebo dubové listí, které obsahují vysoké množství tříslovin a lze je nasbírat přímo na procházce, usušit a následně vyluhovat v horké vodě podobně jako čaj.

Granátové jablko, konkrétně jeho slupka, patří mezi nejsilnější přírodní zdroje taninu a používá se i v profesionálním přírodním barvení jako takzvaný tříslovinný extrakt. Slupky z granátového jablka po jídle nevyhazujte, ale usušte je na topení nebo na slunci, a jakmile máte dostatečnou zásobu, rozdrťte je a vyluhujte ve vroucí vodě na silný tříslovinný roztok.

Jak připravit taninové mořidlo krok za krokem

Pro přípravu silného taninového výluhu z čaje použijte přibližně deset gramů sypaného černého čaje na jeden litr vody, čaj zalijte vroucí vodou a nechte louhovat minimálně dvacet minut, poté čajové lístky přeceďte a zbylý tmavý výluh použijte jako mořicí lázeň. Pro dubovou kůru nebo granátové slupky postupujte podobně, jen s delším časem vaření, zhruba třicet až čtyřicet minut mírného varu, protože dřevnatější materiál uvolňuje tanin pomaleji než lístky čaje.

Textil, nejlépe předem vyprané a odmaštěné rostlinné vlákno jako bavlna nebo len, vložte do vlažného až teplého taninového výluhu a nechte v něm namočený minimálně hodinu, u silnějších látek i přes noc. Po tanizaci textil vyjměte, lehce vyždímejte, ale nevymáchávejte dočista, a teprve poté jej přesuňte do samotné barvicí lázně s vybraným rostlinným barvivem.

Kombinace taninu s dalšími přírodními mořidly

Tanin se často kombinuje s hlinitou solí z rozdrceného kamence do slabší koncentrace, čímž vzniká dvoustupňové mořidlo, které kombinuje výhody obou přístupů: tanin zajišťuje dobrou afinitu rostlinného vlákna k barvivu a hlinitá sůl dodatečně zpevňuje vazbu a zajišťuje stálost odstínu na světle. Tento dvoustupňový postup se často doporučuje právě u bavlny a lnu, kde samotný tanin bez hlinité soli nemusí dát tak stálý výsledek jako u kombinace obou mořidel.

Další možnou kombinací je tanin společně se slabým roztokem síranu železnatého, který se používá spíše cíleně na tmavší, šedavé a nazelenalé odstíny, protože reakce taninu se železem vytváří charakteristický temný tón, podobný tomu, jaký znáte z inkoustu vyrobeného starou technikou z třísloviny a železa. Tato kombinace se ale nehodí na světlé a jasné odstíny, protože by je zašpinila do šeda, a je lepší ji rezervovat pro záměrně tmavé a zemité barvy.

Jaký vliv má tanin na výsledný odstín barvy

Je důležité počítat s tím, že samotný tanin má přirozeně nažloutlý až narůžovělý odstín, a proto textil mořený taninem získává před samotným barvením lehký základní tón, který se poté promíchá s barvou z vybraného barviva. U světlých a pastelových odstínů to může znamenat, že výsledná barva bude o něco teplejší a zemitější, než když byste použili čistě bezbarvý kamenec jako mořidlo.

U tmavších a sytějších barev, jako jsou hnědé, cihlové nebo olivové tóny, naopak tento základní taninový tón výsledku prospívá a dodává mu hloubku a přirozenost, kterou syntetická mořidla nedávají. Proto zkušení přírodní barviči volí taninové mořidlo cíleně podle toho, jaký charakter výsledné barvy chtějí dosáhnout, a ne jen jako náhodnou alternativu ke kamenci.

Stálost taninově mořeného textilu v praní a na slunci

Textil mořený kvalitním a dostatečně silným taninovým výluhem obvykle snáší praní a sluneční světlo podobně dobře jako textil mořený kamencem, pokud byla tanizace provedena důkladně a s dostatečně dlouhým časem působení. Slabě provedená tanizace naopak vede k tomu, že barva po několika praní znatelně vybledne, protože nedostatečné množství taninu nedokázalo vytvořit pevnou vazbu pro barvivo.

Doporučuje se proto u důležitých nebo velkých kusů textilu provést tanizaci dvakrát, s odstupem a opětovným usušením mezi oběma koly, čímž se do vlákna uloží více taninu a výsledná vazba s barvivem je pevnější. Tento dvojí postup stojí trochu více času, ale u výrobků, které chcete mít opravdu trvanlivé, se jednoznačně vyplatí.

Kdy se taninové mořidlo nevyplatí použít

Taninové mořidlo není ideální volbou tam, kde chcete dosáhnout naprosto čistých, studených odstínů bez jakéhokoliv žlutého nebo růžového podtónu, protože přirozená barva taninu se do výsledku vždy v nějaké míře promítne. V takových případech je lepší sáhnout po kamenci, který textil nijak barevně neovlivní a umožní tak barvivu projevit se v čisté podobě.

Taninové mořidlo se také méně hodí na bílkovinná vlákna jako vlna a hedvábí, protože ta se barví a mořidlem fixují jinak než rostlinná vlákna, a kamenec zde zpravidla funguje přímočařeji a s menším rizikem nerovnoměrného výsledku. Pro vlnu a hedvábí tedy zůstává kamenec stále první volbou, zatímco tanin si ponechte především pro bavlnu, len a další rostlinná vlákna.