Jak barvit přírodní koženku a usně rostlinnými barvivy

Proč je barvení kůže jiné než barvení textilu

Kůže se chová při barvení zcela odlišně než textilní vlákna, protože nejde o tkané nebo pletené vlákno, ale o souvislou vrstvu kolagenových vazeb, kterou barvivo musí postupně prostupovat z povrchu do hloubky. Zatímco u látky barvivo proniká mezi jednotlivá vlákna a kolem nich, u kůže se barvivo musí doslova vsáknout do struktury usně, a to probíhá mnohem pomaleji a nerovnoměrněji. Proto se při domácím barvení kůže setkáte s jinými postupy, jinými časy působení a často i jinými nástroji, než jaké znáte z barvení bavlny nebo vlny.

Další zásadní rozdíl je v tom, že kůže se zpravidla nesmí dlouho máčet ve vodě jako textil, protože nadměrné zvlhčení může usni poškodit strukturu, zvlnit ji nebo zapříčinit, že po zaschnutí zůstane tvrdá a křehká. Proto se u kůže často pracuje s barvivem nanášeným houbičkou, štětcem nebo postřikem, a ne s ponořením celého kusu do velkého barvicího kotle, jak je běžné u textilu.

Jaké druhy kůže jsou pro domácí přírodní barvení vhodné

Nejlépe se barví přírodně tříslená usňová kůže, tedy kůže vydělaná rostlinnými tanickými látkami, protože její povrch je přirozeně nasákavý a barviva se do ní vážou snadno a rovnoměrně. Naopak chromočiněná kůže, která je vyráběna chemickým postupem s obsahem chromitých solí, bývá na povrchu uzavřenější a odpuzuje vodné roztoky barviv, takže výsledek bývá skvrnitý a nevýrazný. Pokud nevíte, jaký typ kůže máte k dispozici, udělejte si malou zkoušku na nenápadném místě nebo na odřezku a sledujte, jak rychle a rovnoměrně se barvivo vsakuje.

Vhodné jsou i useň z recyklovaných kožených zbytků nebo starší kožené doplňky, které chcete oživit novým odstínem, protože povrch již jednou vydělané kůže bývá stabilnější a méně náchylný k nerovnoměrnému sání barviva než zcela čerstvě vydělaná useň. U starších kusů je ale potřeba nejprve odstranit předchozí vosky a impregnace, jinak barvivo neprosákne a zůstane jen na povrchu jako skvrna.

Příprava povrchu kůže před barvením

Před barvením je nutné kůži důkladně očistit od mastnoty, prachu a případných zbytků starého laku nebo vosku, nejlépe otřením octovou vodou nebo slabým roztokem lihu, který odmastí povrch, aniž by usni ublížil. Po odmaštění kůži necháte zcela vyschnout, protože barvivo se na vlhký a mastný povrch váže špatně a výsledek by byl nerovnoměrný a plný světlejších skvrn. U silnějších a tvrdších usní je vhodné povrch ještě jemně přebrousit brusnou houbičkou, aby se otevřely póry a barvivo mělo kam vsáknout.

Některé postupy doporučují kůži před barvením lehce navlhčit, ale ne namočit, pouze postřikem z rozprašovače, čímž se docílí rovnoměrnějšího vsakování barviva bez rizika deformace. Po navlhčení je třeba pracovat relativně rychle, dokud je povrch ještě lehce vlhký, protože na suchý povrch barvivo táhne nerovnoměrně a vytváří světlejší a tmavší pruhy.

Jaká přírodní barviva se na kůži nejlépe hodí

Pro teplé hnědé a karamelové odstíny se osvědčuje silný výluh z ořechových slupek nebo z kůry stromů bohaté na taniny, protože taniny mají ke kožené struktuře přirozenou afinitu a barvivo se váže velmi pevně. Pro žluté a hořčicové tóny lze použít silný výluh z kurkumy nebo cibulových slupek, ovšem u kůže je nutné počítat s tím, že tyto odstíny bývají méně stálé na světlo než taninové hnědé a časem mohou vyblednout do béžova.

Pro tmavší, až téměř černé odstíny se používá kombinace taninového výluhu a následného postřiku slabým roztokem síranu železnatého, přičemž reakce taninu se železem probíhá přímo na povrchu usně a vytváří tmavě modročerný až antracitový tón. Tato kombinace, tradičně známá z výroby přírodních černých usní, vyžaduje trochu cviku, protože přílišná koncentrace železa může kůži vysušit a zkřehnout, takže je lepší postupovat po menších dávkách a odstín budovat postupně.

Postup barvení kůže krok za krokem

Připravený a odmaštěný kus kůže položte na rovný povrch chráněný fólií a barvivo naneste houbičkou nebo měkkým štětcem v tahu po směru vlákna, nikdy netahejte barvivo křížem, protože by vznikaly nerovnoměrné pásy. První vrstvu nechte zaschnout přibližně dvacet minut a teprve poté naneste druhou, případně třetí vrstvu, pokud chcete sytější odstín, protože nanášení více slabších vrstev dává rovnoměrnější výsledek než jedna silná vrstva najednou.

Mezi jednotlivými vrstvami je vhodné kůži zkontrolovat proti světlu a dohledat světlejší místa, na která pak barvivo doplníte cíleně malým štětečkem. Po dosažení požadovaného odstínu je nutné kůži nechat zcela vyschnout na rovném místě mimo přímé slunce a teplo, protože rychlé sušení u zdroje tepla může usni zkroutit nebo zvlnit, a tento tvar už se poté těžko napravuje.

Fixace barvy a ochrana povrchu

Po úplném zaschnutí je vhodné barvu zafixovat přírodním voskem, nejčastěji včelím voskem rozpuštěným s trochou rostlinného oleje, který se do povrchu vmasíruje měkkým hadříkem. Vosk nejen zpevní barvivo proti otírání, ale zároveň kůži navrátí část přirozené měkkosti a ohebnosti, kterou mohla ztratit během barvicího procesu. Po nanesení vosku kůži znovu nechte odpočinout alespoň den, než s ní začnete dále pracovat, šít nebo sestavovat do výrobku.

Pro kusy, které budou vystaveny vyšší zátěži nebo vlhku, je možné přidat ještě druhou vrstvu ochrany ve formě tenkého nátěru lněným olejem, ovšem je nutné nechat jej zcela vsáknout a vyschnout, jinak povrch zůstane mastný a lepkavý. Takto ošetřená kůže si barvu udrží podstatně déle a lépe odolává otěru i občasnému vlhku.

Péče o přírodně barvenou kůži v čase

Přírodně barvenou kůži je vhodné čas od času znovu ošetřit voskem nebo olejem, podle toho, jak velké zátěži je výrobek vystaven, protože přírodní barviva i ochranné vrstvy se postupem času a používáním mírně opotřebovávají. U výrobků, které jsou často na slunci, jako jsou tašky nebo opasky, doporučujeme pravidelně kontrolovat odstín na méně viditelném místě a případně jej lehce domalovat, pokud by začal nerovnoměrně blednout.

Je vhodné se vyhnout praní kožených výrobků ve vodě nebo máčení, protože by to mohlo barvivo i strukturu usně výrazně narušit, a místo toho čistit povrch pouze suchým nebo lehce navlhčeným hadříkem. Při dodržení těchto zásad vydrží přírodně barvená kůže krásná řadu let a časem získává charakteristickou patinu, která u přírodních barviv působí ještě přirozeněji než u syntetických barev.