Jak zjistit, zda je sýr ještě dobrý k jídlu podle druhu
U sýrů platí jiná pravidla než u většiny potravin – u některých druhů je plíseň přímo součástí výroby, u jiných je jasným signálem, že sýr patří do koše.
Tvrdé a polotvrdé sýry (eidam, čedar, parmazán)
Pokud se na povrchu objeví plíseň, lze ji odříznout v dostatečné vrstvě (alespoň 2–3 cm) a zbytek sýra je obvykle v pořádku k jídlu – plíseň se u pevných sýrů šíří pomalu a hluboko nepronikne.
Plísňové sýry (hermelín, niva, roquefort)
Charakteristická bílá nebo modrá plíseň je součástí sýra a je neškodná. Varovným signálem je naopak plíseň jiné barvy (růžová, černá) nebo silný amoniakální zápach a tekutý, slizký povrch – to už značí rozklad, ne zrání.
Čerstvé a měkké sýry (čerstvý kozí sýr, mozzarella, cottage)
U těchto sýrů je nutná nulová tolerance k plísni jakékoliv barvy – vysoký obsah vody umožňuje rychlé množení bakterií a plísně pronikají celým objemem. Při jakékoliv plísni, kyselém zápachu nebo slizu sýr celý vyhoďte.
Tavené sýry a sýry ve fólii
Po otevření spotřebujte podle doporučení na obalu, obvykle do 5–7 dní. Pokud se na nakrájených plátcích objeví plíseň, je bezpečnější vyhodit celé balení – řezná plocha umožňuje plísni rychle proniknout mezi plátky.
Obecné pravidlo
U sýrů s vyšším obsahem vody (čerstvé, měkké) platí přísnější pravidlo než u tvrdých sýrů – tvrdost a nízký obsah vody brání šíření plísně do hloubky, zatímco u měkkých sýrů se plíseň i neviditelné bakterie šíří celým objemem.
