Šáter fazol (Dolichos lablab): pěstování a péče na opoře

Šáter fazol, také známý jako hyacintový fazol nebo botanicky Dolichos lablab (dnes zařazovaný do rodu Lablab purpureus), je rychle rostoucí tropická popínavka původem z Afriky, která se v posledních letech stává oblíbenou exotickou zpestřením zahrad i balkonů. Vyniká nápadnými purpurovými nebo bílými hroznovitými květy, po kterých následují lesklé fialové, srpovitě zahnuté lusky, které zahrádku ozdobí po celý podzim. V tropickém klimatu je rostlina vytrvalá, u nás se pěstuje jako letnička, protože nesnáší mráz.

Výsev a předpěstování semen

Semena šáteru fazole se vysévají přímo do půdy až po odeznění mrazíků, tedy od poloviny května, protože tento druh velmi dobře snáší přímý výsev a netoleruje přesazování citlivých kořenů. Pro dřívější start sezóny je možné semena předpěstovat v malých, biologicky rozložitelných kelímcích o tři až čtyři týdny dříve, aby se při výsadbě na stálé místo mohl celý kelímek zasadit bez narušení kořenového systému. Semena se před výsevem doporučuje na pár hodin namočit do vlažné vody, což zrychlí a zrovnoměrní klíčení, které při teplotě kolem 22 stupňů trvá přibližně 7 až 10 dní.

Nároky na stanoviště

Jako typická tropická rostlina vyžaduje šáter fazol plné slunce po celý den a teplé, chráněné místo bez průvanu, ideálně u jižní zdi nebo na slunné pergole. V polostínu rostlina stále vyroste, ale kvete podstatně méně a lusky dozrávají pomaleji nebo vůbec. Půda by měla být středně těžká, humusem bohatá a dobře propustná, s neutrálním pH, protože rostlina netoleruje trvale mokrý substrát.

Výsadba a vzdálenosti mezi rostlinami

Sazenice nebo přímo vyseté semenné jamky se rozmisťují v rozestupech 30 až 40 centimetrů od sebe podél pevné opory, protože rostlina díky svému bujnému růstu snadno zahustí i větší plochu mřížky. Hned po vzejití nebo výsadbě je vhodné navést první výhony k opoře, kolem které se rostlina následně rychle a silně ovíjí po směru hodinových ručiček, podobně jako fazol šarlatový.

Opora a způsob vedení

Šáter fazol dokáže za jednu sezónu vyrůst do výšky čtyř až pěti metrů, a proto potřebuje stabilní, dostatečně vysokou oporu, jako je pevná mřížka, pergola nebo vysoké tyče svázané do tvaru indiánského stanu. Díky rychlému a hustému růstu se často používá jako přírodní letní stínící clona na terase nebo jako dočasná zelená zástěna oddělující části zahrady. Tenčí opory z provázků nebo síťoviny plně postačí, pokud konstrukce unese hmotnost listů a plodů i při dešti.

Zálivka a hnojení

Zálivka by měla být pravidelná a vydatná, zejména v období intenzivního růstu a kvetení, kdy rostlina spotřebuje značné množství vody. V nádobách na terase je potřeba kontrolovat vlhkost substrátu téměř denně v horkých letních týdnech. Hnojení se provádí hnojivem s vyváženým obsahem fosforu a draslíku jednou za dva týdny od začátku kvetení, zatímco přebytek dusíku vede k bujnému olistění na úkor tvorby květů a lusků.

Kvetení a tvorba luskovitých plodů

Šáter fazol kvete od července až do prvních mrazíků, přičemž hroznovité květy v odstínech fialové, růžové nebo bílé jsou samy o sobě velmi dekorativní a přitahují včely i další opylovače. Po odkvětu se vytvářejí lesklé, tmavě purpurové lusky o délce 5 až 7 centimetrů, které zůstávají na rostlině dlouho a dodávají zahradě podzimní barevný akcent ještě dlouho po odkvětu ostatních letniček.

Jedovatost a jedlost lusků

Je důležité vědět, že nezralé, mladé lusky a semena obsahují toxické kyanogenní glykosidy a syrové se nesmí konzumovat, naopak po důkladném dlouhém varu (nejméně 20 minut ve dvou až třech vodách) se v některých tropických kuchyních jedí jako zelenina. Pro české zahrádkáře se ale doporučuje pěstovat šáter fazol primárně jako okrasnou rostlinu a kulinářské využití nechat na zkušenější exotické kuchyni, protože nesprávná úprava může způsobit zažívací potíže.

Časté problémy při pěstování

V chladnějších a deštivých letech může šáter fazol strádat nedostatkem tepla, což se projevuje pomalým růstem a omezeným kvetením, v takovém případě pomáhá výsadba na nejteplejší, nejslunnější místo zahrady. Mezi škůdce patří mšice na mladých výhonech a sviluška v suchém období, oba problémy se řeší běžnými biologickými postřiky. Přemokření půdy vede k hnilobě kořenů, proto je nezbytná dobrá drenáž, zejména u nádobové kultury.

Sklizeň semen pro další sezónu

Pro uchování semen na příští rok je třeba ponechat několik vybraných lusků na rostlině až do úplného zaschnutí, poznat je lze podle hnědnutí a chřestivého zvuku při zatřesení. Semena se poté vyloupnou, dosuší na vzduchu a uchovávají se v papírovém sáčku na suchém, temném místě. Takto uskladněná semena si zachovávají klíčivost obvykle tři až čtyři roky.

Využití v zahradní kompozici

Šáter fazol se díky rychlému růstu a exotickému vzhledu skvěle hodí jako dominanta letní zahrady, ideálně na pergole, kde jeho fialové lusky kontrastují se zelení listů a dalšími letními popínavkami. Lze ho kombinovat s fazolem šarlatovým nebo s kobeou lezoucí pro vytvoření pestré, vrstvené zelené stěny, pokud má každá rostlina dostatek prostoru a vlastní část opory.