Liánovec drsný (Eccremocarpus scaber): pěstování a péče
Liánovec drsný, botanicky Eccremocarpus scaber, je půvabná rychle rostoucí popínavka z Chile, která se v Evropě pěstuje nejčastěji jako jednoletka, i když ve svém domovském prostředí jde o vytrvalou dřevinu. Je oceňovaná pro trubkovité, nápadně oranžové, červené nebo žluté květy ve volných hroznech, kterými kvete od časného léta nepřetržitě až do prvních mrazíků. Jemné, úponkaté listy se přichytávají k opoře podobně jako hrášek, díky čemuž rostlina nepotřebuje přivazování a sama si najde cestu po mřížce nebo pletivu.
Výsev a předpěstování semen
Semena liánovce se vysévají od února do března do misek s lehkým výsevním substrátem a jen mírně se přitlačí na povrch, protože ke klíčení potřebují světlo. Klíčení probíhá při teplotě 18 až 20 stupňů Celsia a trvá přibližně 14 až 21 dní, tedy déle než u řady jiných letních popínavek, proto je důležité začít s výsevem v dostatečném předstihu. Po vzejití je nutné sazenice držet na světlém, ale ne přímo slunném místě a pravidelně, ale mírně zavlažovat, protože jemné kořeny jsou citlivé na přemokření.
Výsadba na stálé místo
Na venkovní stanoviště se mladé rostliny přesazují po odeznění mrazíků, obvykle v polovině května, v rozestupech 30 až 40 centimetrů podél opory. Liánovec roste velmi rychle a za jednu sezónu dokáže dosáhnout výšky 3 až 4 metry, pokud má k dispozici dostatečně vysokou a pevnou mřížku nebo pletivo, po kterém se úponky mohou přichytávat.
Nároky na stanoviště
Rostlina vyžaduje plné slunce nebo lehký polostín a teplé, chráněné místo bez silného větru. Půda by měla být středně těžká, propustná a mírně vlhká, s neutrálním pH, přičemž liánovec netoleruje dlouhodobě podmáčený substrát, ve kterém kořeny snadno zahnívají. V teplejších oblastech a na chráněných místech u jižní zdi domu může rostlina v mírných zimách přežít i jako vytrvalá, pokud je kořenová zóna dostatečně zamulčovaná.
Zálivka a hnojení
Zálivka by měla být pravidelná, zejména v období intenzivního růstu a kvetení, ale bez zbytečného přemokření substrátu. Hnojení se provádí jednou za dva týdny hnojivem s vyváženým obsahem draslíku a fosforu od začátku kvetení, co podporuje tvorbu dalších a dalších hroznů trubkovitých květů po celou sezónu.
Kvetení a dekorativní plody
Liánovec kvete nepřetržitě od června až do prvních silnějších mrazíků, přičemž barevné odrůdy nabízejí škálu od sytě oranžové přes červenou až po žlutou a růžovou. Po odkvětu se tvoří nafouklé, oválné tobolky se semeny, které jsou samy o sobě dekorativní a dodávají rostlině zajímavou texturu i po skončení hlavního kvetení.
Opora a způsob vedení
Díky tenkým úponkatým výhonům postačí liánovci lehká opora, jako je drátěné pletivo, mřížka nebo napnuté provázky, po kterých se úponky sami přichytávají bez nutnosti přivazování. Rostlina je vhodná i na menší oblouky a altány, kde vytváří hustou, barevně kvetoucí stěnu po celé léto.
Přezimování ve chráněných oblastech
V mírnějších oblastech s teplejšími zimami lze zkusit liánovec přezimovat na místě, pokud kořenovou zónu silně zamulčujeme slámou nebo listím a nadzemní část na podzim zkrátíme těsně nad zemí. V chladnějších oblastech republiky je ale jistější rostlinu pěstovat jako letničku a každý rok vysévat nová semena, protože přezimování venku bývá nejisté a často neúspěšné.
Časté problémy při pěstování
Mezi škůdce patří mšice na mladých výhonech, zejména v suchém a teplém období, řešitelné běžným biologickým postřikem. Přemokření substrátu způsobuje žloutnutí listů a vadnutí rostliny, proto je nezbytná dobrá drenáž zejména v nádobové kultuře na balkoně nebo terase. Pomalé klíčení semen bývá častou příčinou zklamání začínajících zahrádkářů, kteří očekávají rychlejší vzcházení jako u povíjnice nebo fazole.
Využití v zahradní kompozici
Liánovec drsný se díky nepřetržitému a barevnému kvetení skvěle hodí jako dominanta letní pergoly nebo altánu, případně jako doprovod k výraznějším popínavkám, jako je šáter fazol nebo mučenka. Jeho jemná textura a dlouhá sezóna kvetení z něj dělají vhodnou volbu pro zahrádkáře hledající netradiční, méně běžnou exotickou popínavku s dlouhou dekorativní hodnotou.
Odlišení od podobných popínavek s trubkovitými květy
Liánovec drsný bývá někdy zaměňován s trubačem nebo s některými druhy lonicery, protože všechny tyto rostliny nabízejí trubkovité, nápadně barevné květy. Liánovec se od nich odlišuje především úponkatým způsobem uchycení k opoře, zatímco trubač a lonicera se spíše ovíjejí nebo potřebují přivazování. Další odlišností je výrazně rychlejší růst a jednoletý charakter pěstování u nás, díky čemuž liánovec poskytuje okamžitý efekt už v první sezóně po výsevu, bez nutnosti čekat několik let jako u trvalých dřevin.
Vhodnost pro motýlí a opylovačské záhony
Trubkovité květy liánovce jsou díky svému tvaru oblíbené u čmeláků a některých druhů motýlů, kteří dokážou dosáhnout k nektaru ukrytému hluboko v trubce. Výsadba liánovce v blízkosti dalších medonosných rostlin, jako je levandule nebo šalvěj, podporuje biodiverzitu zahrady a přitahuje více opylovačů i k sousedním plodinám.
