Hvězdovka péřitá (Ipomoea quamoclit): pěstování a péče
Hvězdovka péřitá, botanicky Ipomoea quamoclit, bývá někdy nazývána také cypřišovou popínavkou díky svým jemně dělenému, péřitému listí, které připomíná jehličí jehličnanu. Na rozdíl od své příbuzné povíjnice s velkými nálevkovitými květy nabízí hvězdovka drobné, ale výrazně zářivě červené nebo růžové pěticípé hvězdicovité květy, které vynikají na pozadí vzdušné, krajkové zeleně. Jedná se o jednoletou, teplomilnou liánu pocházející z tropické Ameriky, oblíbenou pro netradiční texturu listoví, kterou se odlišuje od většiny ostatních popínavek na zahradě.
Výsev a předpěstování
Semena hvězdovky se vysévají od poloviny března do poloviny dubna do misek s lehkým výsevním substrátem, přičemž před výsevem je vhodné semena mírně narušit pilníkem nebo namočit na 24 hodin do vlažné vody, protože mají tvrdý obal, který klíčení bez narušení výrazně zpomaluje. Klíčení probíhá při teplotě 20 až 24 stupňů Celsia a trvá 7 až 14 dní. Mladé sazenice jsou citlivé na přesazování kvůli jemnému kořenovému systému, proto je lepší od začátku vysévat do jednotlivých kelímků po jednom až dvou semenech.
Výsadba na stálé místo
Na venkovní stanoviště se hvězdovka vysazuje až po odeznění mrazíků, obvykle v polovině až na konci května, podobně jako ostatní teplomilné letničky z rodu Ipomoea. Sazenice se vysazují v rozestupech 20 až 25 centimetrů podél lehké opory, ke které je potřeba hned po výsadbě navést první výhony, protože se rostlina sama ovíjí jen v bezprostřední blízkosti vhodné tenké tyčky nebo šňůrky.
Nároky na světlo a teplo
Hvězdovka vyžaduje plné slunce po celý den a teplé, chráněné stanoviště bez silného větru, který by mohl poškodit jemné, křehké listí. V chladnějším a deštivém létě roste pomaleji a kvete méně, proto je vhodná zejména pro teplejší oblasti nebo chráněná místa u jižní zdi domu. Půda by měla být středně těžká, propustná, s mírně nižším obsahem živin, protože přebytek dusíku vede k bujnému růstu listů na úkor kvetení, podobně jako u ostatních druhů povíjnice.
Zálivka a hnojení
Zálivka by měla být mírná až střední, rostlina netoleruje trvale mokrý substrát, ve kterém snadno dochází k zahnívání jemných kořenů. V období intenzivního růstu a kvetení se doporučuje hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu jednou za dva až tři týdny, zatímco dusíkatá hnojiva se používají jen velmi omezeně a pouze v časných fázích růstu.
Opora a způsob vedení
Díky nižší hmotnosti vzdušného listí postačí hvězdovce velmi lehká opora, jako jsou tenké bambusové tyčky, provázkové sítě nebo i obyčejná rybářská vlasec napnutá mezi kolíky. Rostlina dosahuje výšky zpravidla 2 až 3 metry za sezónu, což z ní dělá vhodnou volbu i pro menší balkonové pěstování v nádobách s pevnou mřížkou nebo obloukem.
Kvetení a přitahování opylovačů
Drobné hvězdicovité květy, nejčastěji sytě červené, ale i v odstínech růžové a bílé, se objevují od července až do prvních mrazíků a jsou velmi oblíbené u kolibříků v původní domovině i u motýlů a čmeláků v evropských zahradách. Dlouhá, úzká tyčinková trubka květu je přizpůsobena opylovačům s dlouhým sosákem, proto hvězdovka patří mezi rostliny vysazované záměrně do motýlích a opylovačských záhonů.
Časté problémy při pěstování
Hlavním problémem bývá pomalý start v chladném a vlhkém počasí, kdy mladé rostliny stagnují a jsou náchylnější k napadení houbovými chorobami na bázi stonku. Mšice se objevují příležitostně na mladých výhonech a řeší se běžným biologickým postřikem. Přemokření substrátu způsobuje žloutnutí a usychání jemného listí, proto je nutná dobrá drenáž zejména v nádobové kultuře.
Sběr semen a jejich uchování
Po odkvětu se vytvářejí drobné tobolky se semeny, které se sbírají po úplném zaschnutí na konci sezóny, obvykle v září nebo říjnu. Semena se skladují v papírovém sáčku na suchém a temném místě, kde si zachovávají klíčivost obvykle dva až tři roky. Pro lepší klíčivost v následující sezóně je vhodné semena znovu před výsevem narušit nebo namočit.
Využití v zahradní kompozici
Hvězdovka péřitá se díky vzdušnému listí a drobným, ale výrazným květům skvěle hodí jako doplňková popínavka ke kontrastu s velkolistými druhy, jako je povíjnice nebo fazol šarlatový. Je ideální na nízký plůtek, balkonové zábradlí nebo jako součást motýlího záhonu, kde její jemná textura odlehčuje hustší a masivnější sousední výsadby.
Rozdíl oproti klasické povíjnici
Zahrádkáři, kteří znají klasickou povíjnici s velkými nálevkovitými květy, si u hvězdovky péřité často myslí, že jde o zcela odlišnou rostlinu, přitom botanicky patří do stejného rodu Ipomoea. Hlavní rozdíl spočívá ve velikosti a tvaru květu i listu, zatímco povíjnice má široké, srdcovité listy a velké květy otevírající se často jen ráno, hvězdovka nabízí jemné, krajkové listí a drobné, ale dlouho otevřené hvězdicovité květy po celý den. Obě rostliny mají podobné nároky na teplo a slunce, takže je lze bez obav pěstovat společně na jedné opoře.
