Jak vysévat divoké druhy do živého plotu a pod jeho okraj
Proč je pruh pod živým plotem často nevyužitý
Pruh půdy pod živým plotem bývá na mnoha zahradách nevzhledným a nevyužitým místem - buď tam neroste nic kromě náletového plevele, nebo se udržuje jako holá, pravidelně přehrabávaná zemina bez jakékoli vegetace. Důvodem je kombinace polostínu, kterou vrhá sám plot, a silné konkurence kořenového systému keřů, který odebírá vodu i živiny ze svrchní vrstvy půdy. Přesto existuje řada divokých druhů, které jsou na podobné podmínky přirozeně adaptované a dokážou pruh pod plotem oživit kvetoucím porostem.
Charakteristika stanoviště pod živým plotem
Před výběrem vhodných druhů je užitečné si uvědomit specifika tohoto stanoviště - jde zpravidla o polostín až hlubší stín podle hustoty a orientace plotu, sušší půdu kvůli odběru vláhy kořeny keřů a často i vyšší obsah organické hmoty z spadaného listí, které se zde přirozeně hromadí. Tato kombinace odpovídá podmínkám lesního okraje nebo křovinaté meze, a proto se nejlépe hodí druhy přirozeně rostoucí právě na takových stanovištích.
Vhodné divoké druhy pro polostín a konkurenci kořenů
Mezi osvědčené druhy pro tento typ stanoviště patří konvalinka vonná, violka vonná, plicník lékařský nebo vlaštovičník větší, které jsou zvyklé růst v polostínu listnatých hájů s podobnou konkurencí kořenů stromů a keřů. Dobře se zde uplatní i některé druhy ostřic nebo kapradin, pokud je stanoviště alespoň mírně vlhčí, a na světlejších úsecích pod řidšími keři i zvonek broskvolistý nebo náprstník, který snáší polostín lépe než mnoho jiných druhů.
Příprava pruhu před výsevem
Příprava spočívá především v odstranění silné vrstvy opadlého listí a případného náletového plevele, aby semena měla přístup k půdě. Vzhledem k tomu, že kořeny keřů jsou pod povrchem hustě propletené, není vhodné půdu hluboko kopat nebo rýčovat, protože by to mohlo poškodit kořenový systém živého plotu - postačí jen povrchové uvolnění horní vrstvy půdy hrabičkami.
Pokud je půda pod plotem extrémně suchá kvůli silnému odběru vody kořeny, může pomoci před výsevem jednou důkladně zalít celý pruh, aby semena měla na začátek dostatek vlhkosti.
Výsev a první měsíce po něm
Semena se vysévají obdobně jako na jiných stanovištích, tedy rozhozením po ploše a lehkým zapravením do povrchové vrstvy. Vzhledem k silné konkurenci kořenů keřů je vhodné první sezónu věnovat zvýšenou pozornost zálivce v období sucha, protože mladé sazenice divokých bylin budou o vodu soutěžit se zavedeným a silným kořenovým systémem živého plotu.
Dlouhodobá péče o podrost pod plotem
Jednou založený podrost pod živým plotem vyžaduje méně údržby než otevřená louka, protože hustý stín a kořenová konkurence přirozeně omezují růst agresivních trav a plevelů. Kosení zde obvykle není nutné, postačí jednou za rok, na podzim, odstranit odumřelou nať a případně dosypat vrstvu listí jako přirozený mulč, který podpoří vlhkost a strukturu půdy.
Kombinace s údržbou samotného živého plotu
Při pravidelném stříhání živého plotu je vhodné dávat pozor, aby ostříhané větve a listí nepadaly přímo na podrost ve velkém množství, protože silná vrstva čerstvého materiálu by mohla mladé byliny zadusit. Menší množství spadaného materiálu naopak podrostu prospívá jako přirozený zdroj živin a mulč.
Estetický přínos oživeného pruhu
Oživení dosud holého nebo zaplevelého pruhu pod živým plotem divokými druhy nejen zlepší celkový vzhled zahrady, ale také poskytne útočiště drobnému hmyzu a dalším živočichům, kteří v hustém a stinném prostředí pod keři nacházejí ochranu před predátory i nepřízní počasí.
Shrnutí
Pruh půdy pod živým plotem lze úspěšně oživit vhodně zvolenými divokými druhy, které snesou polostín a konkurenci kořenů, pokud se příprava omezí na povrchové uvolnění půdy bez hlubokého kopání a první sezóna věnuje zvýšenou péči zálivce.
Volba druhů podle orientace živého plotu
Orientace živého plotu vůči světovým stranám výrazně ovlivňuje, kolik světla se dostane k podrostu pod ním. Pruh na severní straně plotu bude trvale ve stínu a hodí se spíš pro skutečně stínomilné druhy, jako je konvalinka nebo plicník, zatímco pruh na jižní straně dostává alespoň několik hodin slunce denně a snese i druhy náročnější na světlo, například zvonek nebo náprstník. Před výsevem je tedy vhodné pozorovat stanoviště během dne a podle skutečné délky oslunění zvolit vhodnější kombinaci druhů, než se spoléhat jen na obecné doporučení pro polostín.
Postupné rozšiřování podrostu v dalších letech
Jakmile se první pás divokých bylin pod živým plotem úspěšně zavede, lze v následujících letech plochu postupně rozšiřovat dál od plotu směrem do zahrady, podle toho, jak daleko sahá stín a kořenová konkurence keřů. Rozšiřování je vhodné provádět po menších úsecích, aby bylo možné sledovat, které druhy se v nové části stanoviště nejlépe ujímají, a podle toho upravovat skladbu výsevu pro další rok. Tento postupný přístup umožňuje vytvořit plynulý přechod od stinného podrostu pod plotem až po slunnější části zahrady s odlišnou skladbou divokých druhů.
