Jak uvařit farro jako italskou obilovinu
Farro je starobylá odrůda pšenice s oříškovou chutí a žvýkavou texturou, populární v italské kuchyni jako obdoba kuskusu nebo rýže do salátů i teplých příloh.
Namáčení
Perlové (poloprotlučené) farro namáčení nevyžaduje, celozrnné (neloupané) farro se vyplatí namočit na několik hodin nebo přes noc, zkrátí se tím doba vaření.
Poměr vody a vaření
Na jeden díl farra použijte asi tři díly vody nebo vývaru. Perlové farro se vaří zhruba 20-25 minut, celozrnné namočené 35-40 minut, dokud nejsou zrna měkká, ale stále mírně žvýkavá.
Jak poznat hotové farro
Správně uvařené farro by mělo mít pevnou, ale ne tvrdou strukturu - podobně jako těstoviny "al dente". Převařené farro ztrácí typickou žvýkavost, kterou je ceněné.
Použití
Farro se hodí do salátů s zeleninou a bylinkami, jako teplá příloha k masu, nebo jako základ pro rizoto podobnou úpravu s vývarem přidávaným postupně.
Skladování po uvaření
Uvařené farro vydrží v lednici 3-4 dny a dobře se hodí i do studených salátů připravovaných dopředu.
Časté otázky
Je farro bezlepkové, jako třeba pohanka nebo quinoa?
Ne, farro je odrůda pšenice a obsahuje lepek, takže není vhodné pro lidi s celiakií nebo lepkovou intolerancí. Je ale lépe stravitelné pro některé citlivější jedince díky nižšímu obsahu lepku než moderní pšenice, ne však bezpečné pro celiaky.
Jak se farro liší od obyčejného špaldového zrna?
Farro je sice často ztotožňováno se špaldou, ale skutečné italské farro je obvykle odrůda zvaná emmer (dvouzrnka), chuťově i texturou podobná, ale botanicky jiná obilovina. Pro praktické vaření se ale obě obiloviny upravují téměř identicky.
Co dalšího je dobré vědět
Farro se tradičně v italské kuchyni vaří i jako rizoto (tzv. farrotto) - postupně se zalévá teplým vývarem a za stálého míchání se nechá uvolnit škrob, podobně jako u klasického rizota z rýže, jen s žvýkavější výslednou texturou.
Pro saláty je výhodné farro uvařit o den dříve a vychladit - po vychladnutí si lépe zachovává tvar a nerozmočí ostatní ingredience salátu tak jako těsně dovařené teplé zrno.
Varianty podle způsobu zpracování
Perlové farro je rychlejší na přípravu a vhodnější pro běžné denní vaření, celozrnné (neloupané) farro má výraznější nutriční hodnotu a žvýkavější texturu, ale vyžaduje delší namáčení i vaření. Volba závisí na tom, zda preferujete rychlost přípravy, nebo maximální obsah vlákniny a živin.
Jak farro zkombinovat do kompletního salátu
Uvařené farro tvoří výborný základ letního salátu v kombinaci s pečenou zeleninou, fetou a čerstvými bylinkami - žvýkavá textura farra dobře vyvažuje měkčí texturu ostatních přísad a díky vysokému obsahu vlákniny zasytí na delší dobu než saláty založené jen na listové zelenině.
Shrnutí
Farro je univerzální italskou obilovinou, která díky žvýkavé textuře a oříškové chuti dobře funguje jako teplá příloha, základ salátu i jako obdoba rizota. Rozlišení mezi perlovou a celozrnnou variantou je klíčové pro správné odhadnutí doby vaření.
Praktický tip na závěr
Pro úsporu času při vaření farra uvařte větší množství najednou a zamrazte v porcích - zrna po rozmrazení neztrácí charakteristickou žvýkavou texturu a poslouží stejně dobře jak do teplé přílohy, tak do studeného salátu.
Jak farro servírovat jako součást italského menu
Farro se v italské kuchyni často kombinuje do salátů s rajčaty, mozzarellou a bazalkou nebo jako obdoba rizota s houbami a parmazánem - jeho žvýkavá textura dobře doplňuje jak lehčí letní saláty, tak bohatší zimní teplé pokrmy.
Poznámka k domácí praxi
Farro zůstává v českých domácnostech málo známou obilovinou, přitom její příprava je srovnatelně jednoduchá jako u rýže nebo kuskusu - stojí za vyzkoušení jako způsob obohacení jídelníčku o jinou texturu a chuť než obvyklé přílohy.
Zbylé vařené farro lze zamrazit v menších porcích a použít kdykoliv potřebujete rychlou přílohu nebo základ salátu bez nutnosti vařit znovu od začátku.
Pro výraznější chuť lze farro před vařením krátce orestovat na suché pánvi, podobně jako u bulguru, což zvýrazní jeho přirozenou oříškovou chuť.
