Jak barvit vlněnou plsť přírodními barvivy při mokrém plstění

Proč je barvení plsti specifická kapitola přírodního barvení

Plstění a barvení se v tradičním rukodělném postupu často prolínají, protože rouno, ze kterého se plsť vyrábí, lze barvit ještě před samotným plstěním, anebo se barví až hotový, již zplstěný výrobek. Každý z těchto dvou přístupů má své výhody i úskalí a výsledek se od sebe citelně liší, zejména v tom, jak barva proniká do hloubky materiálu a jak rovnoměrně se v něm rozloží. Rouno barvené před plstěním dává možnost míchat více odstínů do jednoho kusu a vytvářet přechody, zatímco barvení hotové plsti je rychlejší, ale méně variabilní.

Vlněné rouno samo o sobě je bílkovinné vlákno s podobnou afinitou k barvivům jako příze určená na pletení, ale protože je nespletené a volné, chová se při barvení jinak. Vlákna se snadno zacuchávají, pokud s nimi během barvení zacházíte příliš hrubě, a tento zácuch může později bránit rovnoměrnému plstění, proto je nutné s rounem při barvicím procesu zacházet opatrně a s citem.

Barvení rouna před plstěním – výhody a postup

Pokud se rozhodnete barvit rouno ještě před plstěním, získáte možnost vytvořit plynulé barevné přechody tím, že jednotlivé pramínky rouna namočíte do různých barvicích lázní nebo je postupně barvíte v odstupňovaných koncentracích stejného barviva. Rouno se do lázně vkládá volně rozprostřené, nikdy nesmotané do klubka, protože jinak by se barvivo dostalo jen na povrch a jádro pramene by zůstalo světlé.

Během barvení rouna je důležité vyhýbat se intenzivnímu míchání nebo tření, protože mokrá vlna v teplé vodě začíná plstit už sama od sebe a jakýkoliv mechanický pohyb tento proces urychlí. Místo míchání je lepší rouno v lázni jen občas nadzvednout a znovu ponořit, aby se barvivo dostalo rovnoměrně ke všem vláknům, aniž by došlo k předčasnému slepení.

Barvení hotové plsti – kdy je výhodnější

Barvení hotového, již zplstěného výrobku se vyplatí tehdy, když chcete jednobarevný nebo jemně odstínovaný výsledek a nepotřebujete složité barevné přechody, protože hotová plsť je mnohem odolnější vůči mechanickému poškození než volné rouno. Hotový kus plsti můžete v barvicí lázni i mírně pohybovat a převracet, aniž by hrozilo zacuchání nebo nežádoucí další plstění, protože struktura je již pevně provázaná.

Tento postup je také praktický, pokud barvíte starší nebo již hotový plstěný výrobek, který chcete jen oživit novým odstínem nebo zakrýt nerovnoměrnou barvu z předchozího barvení. U hotové plsti navíc snadněji odhadnete, jak hustý a pevný je materiál, a tím i to, jak dlouho musí barvivo působit, aby proniklo až do středu silnější vrstvy.

Vhodná přírodní barviva pro plsť

Pro plsť platí v zásadě stejná pravidla jako pro barvení vlny obecně, protože jde o totéž bílkovinné vlákno, jen v jiné fyzické podobě. Dobře se osvědčují silné výluhy z cibulových slupek pro teplé žluté a oranžové tóny, výluh z mořeny barvířské pro červené a cihlové odstíny, a výluh z borůvek nebo bezinek pro fialové a modrofialové tóny.

U plsti je výhodou, že díky své hutné struktuře dokáže udržet sytější odstín než jemně spletená příze, protože nahromaděná vlákna barvivo lépe zadrží. Na druhou stranu je potřeba počítat s delším časem působení lázně, protože barvivo musí proniknout hlouběji do provázané struktury, než se dostane až k vláknům uprostřed silnější vrstvy plsti.

Mořidla a jejich role při barvení plsti

Stejně jako u ostatního barvení vlny je i u plsti nezbytné použít mořidlo, nejčastěji kamenec, aby se barvivo navázalo pevně a nevyplavilo se při prvním kontaktu s vodou. Mořidlo se aplikuje buď už na rouno před plstěním, nebo na hotový výrobek před samotným barvením, přičemž postup namočení a opatrného zahřívání je v obou případech podobný jako u barvení vlněné příze.

U plsti, která bude používána na výrobky vystavené vlhku, jako jsou podložky nebo bačkory, je vhodné zvolit silnější dávku mořidla a o něco delší čas odmočení, protože tyto výrobky se častěji dostávají do styku s vodou a nedostatečně zamořená barva by se postupně vyplavovala a odbarvovala povrch.

Jak dosáhnout rovnoměrného odstínu po celé ploše

Rovnoměrnost odstínu je u plsti náročnější dosáhnout než u tenčí příze, protože barvivo musí prostoupit celou tloušťkou materiálu, a ne jen obalit povrch jednotlivých vláken. Pomáhá postupné a pomalé zahřívání barvicí lázně, protože rychlý teplotní skok způsobí, že se barvivo naváže hlavně na povrchu a jádro silnější plsti zůstane světlejší.

Další pomůckou je mírné přitlačení plsti ke dnu nádoby nebo použití závaží, aby byl celý kus po celou dobu barvení ponořen a nevyplavával na hladinu, kde by se odstín mohl lišit od spodní strany. Po vyjmutí z lázně je vhodné plsť rozprostřít a zkontrolovat obě strany proti světlu, zda se odstín shoduje, a případné světlejší místo domočit ještě jednou v menší nádobě.

Sušení a dokončení barvené plsti

Po vybarvení plsť opatrně vymáčkněte, nikdy nekrouťte ani netřete, protože mechanické namáhání za vlhka by mohlo materiál dále zplstit nebo deformovat jeho tvar. Nejlepší je plsť položit na ručník, srolovat a lehkým tlakem odsát přebytečnou vodu, až poté výrobek rozložit do definitivního tvaru na rovnou plochu k dosušení.

Během sušení je důležité plsť tvarovat do požadované podoby, protože vlhký materiál se snadno přizpůsobí a po zaschnutí si tvar udrží. Jakmile je výrobek zcela suchý, je barva stabilní a výrobek je připraven k běžnému používání, přičemž péče o něj se dále řídí stejnými zásadami jako u jiných přírodně barvených vlněných produktů, tedy šetrné praní ve studené vodě a vyhýbání se dlouhému přímému slunci.