Jaké rostliny snesou silný vítr na otevřené pláni bez clony?
Proč je silný vítr pro rostliny tak náročný
Zahrada položená na otevřené pláni, na kopci nebo v krajině bez jediného stromu čelí úplně jiným podmínkám než chráněná zahrada ve vesnici mezi domy. Vítr rostlinám vysušuje listy i půdu rychleji, než stihnou kořeny nasát vodu, ohýbá a láme nekryté výhonky a u mladých sazenic doslova vytrhává kořenový bal ze země. Proto je nutné vybírat druhy, které mají přirozeně pružné větve, menší nebo úzké listy s menším odporem a hluboký kořenový systém, který je pevně ukotví.
Keře a dřeviny, které vítr zvládnou
Mezi nejosvědčenější patří rakytník řešetlákový, který snáší i přímořské podmínky se solným oparem, dále tamaryšek, pámelník nebo different odrůdy vrby, jejichž pružné výhonky se ve větru jen prohýbají. Výborně se chová i olivovník kalifornský (Elaeagnus), zimostráz v nižších formách a routa, která má drobné, na vítr odolné listy. Z jehličnanů obstojí borovice lesní a borovice černá, jejichž kořenový systém je přizpůsoben skalnatým a exponovaným stanovištím.
Trvalky a traviny do větrné zahrady
U trvalek se osvědčují druhy s pevnými stonky a hlubokým kořenem - šalvěj hajní, rozchodník, kontryhel nebo škarda. Ozdobné traviny jako kostřava sivá, ovsík nebo sveřep jsou přímo stavěné na pohyb ve větru, protože se vlní místo toho, aby se lámaly. Naopak se vyhněte vysokým jiřinám, slunečnicím bez opory nebo velkokvětým pivoňkám, které se bez clony prostě položí k zemi.
Jak sazenice při výsadbě zpevnit
První dva roky po výsadbě je kořenový bal nejzranitelnější, proto se u stromů a vyšších keřů doporučuje kotvení pomocí tří kůlů zapuštěných šikmo do země a upevněných měkkým popruhem, ne drátem, který by mohl poškodit kůru. Výsadbovou jámu je vhodné udělat širší, aby kořeny měly prostor se rychle rozrůst do stran, a po zasazení rostlinu důkladně zalít, aby se zemina k kořenům dobře přitiskla a nevznikly vzduchové kapsy, kterými by vítr půdu dál vysušoval.
Vytvoření vlastní větrolamu
Pokud máte na výběr, kam jednotlivé druhy umístit, nejodolnější dřeviny (rakytník, tamaryšek, borovice) vysaďte na okraj proti převládajícímu směru větru jako první obrannou linii. Za ní, v jejich závětří, už mohou růst citlivější rostliny. Tento postupný systém clon se v praxi osvědčuje mnohem lépe než snaha vysadit najednou celou zahradu bez jakéhokoli postupného stínění.
Péče v prvních letech
Dokud větrolam nedoroste, mulčujte půdu kolem sazenic silnější vrstvou kůry nebo slámy - omezí to odpar vody a ochrání kořeny před prudkými výkyvy teplot, které vítr ještě zesiluje. Zálivka by měla být vydatnější, ale méně častá, aby voda stihla proniknout hluboko k kořenům dřív, než ji vítr odvane z povrchu. Po silných bouřích je dobré sazenice zkontrolovat a případně znovu upevnit kotvení.
S trochou plánování a výběrem skutečně odolných druhů se i zcela exponovaná zahrada bez jediného stromu během pár let promění v chráněné místo, kde mohou růst i náročnější rostliny.
Konkrétní příklad výsadby na severní stráni
Představte si zahradu na severním svahu, kde fouká po celý rok a navíc terén brání vytvoření jakékoli přirozené clony. V praxi se osvědčuje vysadit na nejvyšší a nejvystavenější místo pruh rakytníku v rozestupu asi 1,5 metru, za něj o metr níž po svahu tamaryšek a teprve do nejnižší, nejchráněnější části svahu citlivější trvalky jako kontryhel. Tento třístupňový systém funguje jako přirozený filtr, který zpomalí proudění vzduchu postupně, ne najednou.
Časté chyby při výsadbě do větrné lokality
Nejčastější chybou je vysadit najednou příliš vysoké a křehké rostliny bez jakékoli předchozí ochrany - mladý strom bez kotvení se během první bouřky jednoduše vyvrátí nebo se mu zlomí kmen. Druhou typickou chybou je zapomenutá mulčovací vrstva, bez které půda v exponovaném terénu vysychá tak rychle, že ani odolné druhy nestihnou zakořenit. Třetí chybou bývá hustá výsadba, která naopak vytváří plachtu, na kterou vítr působí mnohem silněji než na jednotlivé, volněji rozmístěné rostliny.
Volba rostlin podle výšky nad okolním terénem
Na vyvýšeném, zcela nekrytém místě je vítr vždy silnější než pár metrů níž, proto se vyplatí rozlišovat výsadbu podle konkrétní mikro-polohy na pozemku - nejvyšší body nechte výhradně odolným dřevinám a trávám, zatímco do terénních sníženin nebo za zídky lze bez obav umístit i citlivější trvalky, které by na vrcholu kopce nepřežily první podzimní vichřici.
Jak sledovat úspěšnost výsadby v prvním roce
Zapište si, které rostliny jste kam vysadili a jak se jim vede - po první zimě a létě budete přesně vědět, které druhy se na vašem konkrétním místě skutečně osvědčily a které je lepší nahradit odolnější variantou. Tento jednoduchý deník výsadby ušetří v dalších letech spoustu zbytečných pokusů a omylů s rostlinami, které na daném místě nikdy neprospívaly.
